Univerzita v severoněmeckém Rostocku chce udělit čestný doktorát bývalému analytikovi americké tajné služby NSA Edwardu Snowdenovi. Akademického ocenění by se měl dočkat v květnu. Snowden vynesl z NSA materiály, které odhalily, že agentura v USA i ve světě sleduje elektronickou komunikaci milionů lidí. Na mnoha příkladech předvedl světu, jak ho Američané v ohromné míře špehují.
Filozofická fakulta rostocké univerzity zahájila tento týden řízení, které povede k udělení čestného doktorátu. V květnu o něm definitivně rozhodnou akademický senát a rektor univerzity. Pokud návrh schválí, bude to podle Spiegel Online první takové ocenění, kterého se Snowden v Německu dočká.
Udělení čestného doktorátu Snowdenovi navrhla proděkanka rostocké filozofické fakulty Gesa Mackenthunová. Podle ní si někdejší analytik NSA ocenění zaslouží, protože se postavil proti mašinerii tajné služby a ukázal světu, jaké nové hrozby přineslo užívání moderních technologií.
Mackenthunová kvůli tomu označila Snowdena za Kolumba digitální doby.
Snowden vynesl na veřejnost informace o monitorování mezinárodních telekomunikačních dat americkou tajnou službou NSA. Jeho dokumenty ukázaly, že NSA řadu let sledovala elektronickou komunikaci milionů lidí. Mezi monitorovanými byli i významní politici, například německá kancléřka Angely Merkelové či její předchůdce Gerhard Schröder.
Bývalý analytik NSA se v současnosti skrývá v Rusku, kde dostal roční azyl, který vyprší v srpnu. Ve Spojených státech je obviněn ze špionáže a krádeže dokumentů, za což mu hrozí 25 až 30 let vězení, případně doživotí.
