Čínská armáda letos spolkne přes bilion korun

Roční rozpočet České republiky. Zhruba tolik vydá Čína v dobách krize a šetření Číňané na obranu. Letos to bude o téměř patnáct procent více než loni a globálně se tak zařadí na druhé místo (podle některých údajů tam již byla), za Spojené státy, které stále ještě vedou dvě války.

Již od začátku devadesátých let minulého století Čína dramaticky zvyšuje svou vojenskou sílu na zemi, na moři, ve vzduchu i ve vesmíru. Nedávno se čínští námořníci vydali mimo svá tradiční působiště a zamířili do boje proti pirátům u somálských břehů. Rostoucí monolit Lidově osvobozenecké armády (LOA) polyká stále více peněz. Letos to oficiálně bude přes 70 miliard dolarů (1,44 bilionu Kč).

Spojené státy vydaly na obranu loni 481,4 miliardy dolarů (plus 141,7 miliardy na válku proti terorismu). Letos se toto číslo ještě zvýší i přes to, že si někteří od Baracka Obamy slibovali opak.

Pro vojenské plánovače v Pentagonu se rudý obr stává stále více rovnocenným soupeřem. Úctyhodných dva a čtvrt milionu mužů a žen ve zbrani jistě není k smíchu.

Americké ministerstvo obrany ve své zprávě o největší armádě světa píše: "Budoucí kurz Číny obklopují mnohé nejasnosti, hlavně v oblasti expanze její vojenské moci a způsobů jejího využití."

Podle analytiků jsou však komunisté ještě dekády vzdáleni od možnosti postavit se americké vojenské hegemonii. Stále ještě používají obrněnce z osmdesátých let minulého století a trpí mnohými nedostatky v oblasti velení, kontroly, protiletecké obrany, logistiky a komunikací. Pentagon zatím mohl zkoušet a vylepšovat v reálných válečných podmínkách Iráku a Afghánistánu.

I čínské letectvo zůstává pozadu za svými západními protějšky, přestože jeho piloti létají na stovce moderních Su-27. Říše středu plánuje sama stavět i letadlové lodě, aby se mohla vyrovnat Spojeným státům, proto nakoupila novější stíhačky Su-33, které zvládnou vzlet z krátké paluby. Nicméně Peking ještě nestaví žádný kolos, který by mohl konkurovat například nově spuštěné superletadlovce George Bush.

Směr vesmír?

Z Pekingu se zatím ozývá unisono: Chceme jen chránit naše území a lid. Poslední národní obranná strategie určuje za cíl hlavně "dokončit modernizaci národní obrany a ozbrojených sil do poloviny 21. století." Dokument také zdůrazňuje naděje na vytvoření technologicky pokročilé a vyspělé armády, která Číně dovolí provádět operace daleko od jejích hranic. Tohoto cíle by mělo být dosaženo do roku 2020.

Jako součást modernizační agendy shání nejlidnatější země světa vyspělé zbraňové systémy od zahraničních dodavatelů na jejichž základě se snaží vyvíjet své vlastní. Ministr obrany USA Robert Gates prohlásil před senátním výborem pro ozbrojené složky (U.S. Senate Armed Services Committee), že hlavní oblasti tohoto zájmu jsou kybernetické a protisatelitní technologie, protivzdušná a protilodní výzbroj, ponorky a balistické rakety.

"Modernizace v těchto odvětvích by mohla ohrozit hlavní způsoby projekce americké moci... a naše základny, prostředky ve vzduchu i na moři a sítě, jež je podporují," řekl senátorům Gates letos v lednu podle thinktanku Council on Foreign Relations (Rada pro mezinárodní vztahy).

Američané také Peking obviňují z hackerství (napadeny byly údajně sítě ministerstva vnitra, obchodu a obrany) a elektronické špionáže. Zpráva Výboru pro americko-čínský obchod a bezpečnost vypracovaná v listopadu 2008 pro Kongres uvádí: "Čína se agresivně zabývá možnostmi kybernetického boje, které jí mohou poskytnout asymetrickou výhodu proti Spojeným státům. V konfliktní situaci by tato výhoda zredukovala současnou konvenční vojenskou dominanci USA."

V lednu 2007 Čína k všeobecnému pozdvižení dokázala své rostoucí schopnosti. Vypustila balistickou střelu a zničila na oběžné dráze jeden ze svých starých satelitů. O třináct měsíců udělaly totéž Spojené státy se svou nefunkční špionážní družicí a ukázaly, že vesmír se může v budoucnosti stát místem soupeření velmocí.

Foto: Reuters, Wikimedia Commons