Gruzínci začali volit nového prezidenta, nástupce Michaila Saakašviliho, který během deseti let u kormidla moci přeměnil postsovětskou zemi v mladou demokracii a jednoho z nejbližších spojenců Západu v regionu. O třetí mandát za sebou se stávající prezident už nemůže ucházet.
Saakašviliho odchod má hořkou příchuť. Předpokládá se totiž, že dnešní hlasování ještě více posílí Saakašviliho politického soupeře, miliardáře a premiéra Bidzinu Ivanišviliho, jehož koalice Gruzínský sen před rokem v parlamentních volbách porazila Saakašviliho stranu.
Prezidentskými volbami má také v zemi na jihu Kavkazu vyvrcholit přechod od prezidentského k parlamentnímu systému. Budoucí hlava státu bude mít spíše reprezentativní funkce. Jeho úkolem bude i zlepšit vztahy s mocným severním sousedem, Ruskem.
Za favorita je z 23 uchazečů pokládán bývalý univerzitní rektor Giorgi Margvelašvili z premiérova uskupení. Není však zcela jisté, zda se mu podaří vyhrát v prvém kole; není u veřejnosti příliš známý, ani nemá politické zkušenosti. Je pokládán za protiklad k plamennému Saakašvilimu, který kandidáta nazval "loutkou". Ivanišvili naopak označil Saakašviliho za "politickou mrtvolu" a naznačil, že by se mohl zodpovídat před soudem, podobně jako už řada jeho spolupracovníků. Jejich zatčení vyvolalo obavy Západu z politických represí.
Bez ohledu na výsledek dnešního hlasování, které skončí v 17.00, povládne dále Ivanišviliho kabinet. Ale sám Ivanišvili slíbil, že příští měsíc odstoupí a jmenuje nového ministerského předsedu, na něhož přejde i většina prezidentských pravomocí.
Saakašvili, ačkoliv mu kritici vyčítali autoritářský styl vládnutí, potlačování svobody médií a zejména katastrofální válku s Ruskem v srpnu 2008, dokázal omezit korupci i postavit na nohy ekonomiku země, zhroucenou po rozpadu Sovětského svazu a občanské válce. Nicméně reformy neoceňovali všichni Gruzíni a některé demonstrace, požadující Saakašviliho odstoupení, policie brutálně rozprášila.
Příležitost hlasovat má více než 3,5 milionu oprávněných voličů. Padesátka volebních místností je i v cizině. Nikoliv však v Rusku, kde žije početná gruzínská diaspora - a to kvůli přerušení diplomatických styků po válce ze srpna 2008.
