Generální prokurátor proruské Jižní Osetie dnes prohlásil, že při vojenské operaci gruzínských jednotek počátkem měsíce zahynulo podle předběžné bilance 1692 lidí. Jejich národnost neupřesnil. Unie zase tvrdí, že jihoosetští ozbrojencI nutí tamní Gruzínce, aby opustili tuto republiku, již zatím uznala jen Moskva.
"K 28. srpnu podle našich údajů bylo v důsledku gruzínské agrese zabito 1692 lidí a 1500 jich bylo zraněno," cituje prokurátora Tejmuraze Chugajeva agentura Interfax.
Rusko koncem minulého týdne uvádělo, že v Jižní Osetii zahynulo asi dva tisíce civilistů, Gruzie oznámila 200 obětí.
Velmi vážně znějí čerstvé výtky z Bruselu. Podle Evropské komise (EK) je na etnické Gruzíny vytvářen v Jižní Osetii nátlak, aby opustili separatistickou republiku. Podle jednoho z expertů komise jihoosetští vojáci v uplynulých dnech objížděli vesnice obývané Gruzínci a vyzývali je, aby buď přijali ruskou státní příslušnost, anebo opustili republiku.
O tom, že existují informace o vyhánění Gruzínů a hrozbách vůči nim, se už zmínil i francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner.
Evropská komise ale nemá v Jižní Osetii žádné vlastní pozorovatele, a tak se opírá o svědectví lidí, kteří z oblasti uprchli.
Přístup do obou odštěpeneckých regionů není umožněn ani spolupracovníkům EK pro humanitární pomoc (Echo), ani jiným mezinárodním organizacím majícím v popisu práce humanitu, uvedl činitel Echo.
Z šesti milionů eur, jež komise vyhradila na pomoc Gruzii, tak nemohly jít zatím žádné finanční prostředky do Abcházie či Jižní Osetie.
Od rétoriky k sankcím?
Žádné závěry ještě nebyly přijaty, nebyly vyjasněny žádné detaily. Podle informací šéfa francouzské diplomacie Kouchnera nyní Evropská unie zkoumá možné sankce proti Rusku v reakci na jeho postup vůči Gruzii.
"Uvažuje se o sankcích a také o řadě dalších prostředků," řekl Kouchner na tiskové konferenci v Paříži.
Paříž, která zprostředkovala dohodu o příměří mezi Gruzií a Ruskem, tak poprvé připustila možnost sankcí proti Moskvě za její postup vůči Gruzii a za to, že plně nestáhla svoje jednotky z Gruzie.
Paříž na rozdíl od jiných zemí EU, třeba Británie, zaujímá k Moskvě mnohem umírněnější postoj. Vyjadřuje ale stále větší znepokojení nad tím, že Rusko neplní šestibodovou dohodu o příměří, jejíž klíčovou součástí je závazek, že obě strany stáhnou jednotky na pozice, kde byly před začátkem konfliktu.
"Nebudu předem upřesňovat sankce, protože summit se ještě nekonal, ale pracujeme v této chvíli s našimi 26 partnery (v EU). Snažíme se vypracovat silný text, v němž bude jasně zdůrazněna naše vůle nepřijmout situaci v Gruzii," dodal.
Moskva: Je to chorá idea
Kouchner zdůraznil, že Paříž bude nadále trpělivá. "Francie není pro přerušení vztahů s Ruskem. To se bude řešit jednáním. Potřebujeme čas a neděláme si o tom žádné iluze," dodal.
Odpověď z Moskvy na sebe nenechala dlouho čekat. „Je to chorá myšlenka," prohlásil ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov.
Vedle sankcí hovořil můj přítel Kouchner také o tom, že brzy napadneme Ukrajinu, Moldavu a Krym." Podle Lavrova se jedná o demonstraci kompletního zmatení.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se sejdou v pondělí v Bruselu na summitu věnovaném budoucím vztahům s Ruskem po konfliktu v Gruzii a poté, co Moskva uznala nezávislost dvou separatistických gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie.
Foto: AP a Reuters
