Rusko chce prodávat vodu vyprahlým sousedům i vzdálenějším zemím. Nedlouho po zveřejnění zprávy OSN, že za patnáct let nebudou dva ze tří obyvatel planety mít přístup k dostatečnému množství pitné vody, zvažují ruští představitelé možnost zpeněžení vlastních bohatých vodních zdrojů. Jiní se však obávají, že výhledově by se s nedostatkem vody mohla naopak potýkat i Ruská federace.
„Pozice Ruska na světovém trhu s vodou se nyní formuluje. Rusko má čtvrtinu veškerých světových zásob pitné vody a hodláme této výhody náležitě využít," naznačil premiér Vladimír Putin, že kremelský přístup k obchodu s vodou se bude podobat jeho přístupu k obchodu s ropou a zemním plynem.
Někteří experti však upozorňují, že nejprve musí Rusko zlepšit vlastní zásoby vody, z nichž dvě třetiny byly zamořeny průmyslovým rozvojem. Navíc prý dvě třetiny vodovodního potrubí v Ruské federaci potřebují okamžité opravy.
Mnoho Rusů dnes proto pije balenou vodu a ti, kteří si to nemůžou dovolit, vodu z kohoutku filtrují nebo převářejí. Navzdory těmto opatřením jsou však onemocnění ze znečištěné vody častým jevem.
To však nebrání dalekosáhlým plánům. „Zvýšíme export zlepšením podmínek pro soukromé podnikání, protože vývoz vody není věcí vlády," říká ministr pro suroviny Jurij Trutnov. Navzdory tomuto tvrzení by se však stát mohl do vývozu vody brzy zapojit.
Ruský deník Novosti tento týden přinesl informaci, že kazachstánský poslanec Romin Madinov navrhuje, aby jeho země do Ruska vyvážela obilí výměnou za vodu ze sibiřských řek. Vyprahlý Kazachstán má podle Madinova zájem o přesměrování vody ze sibiřských řek a nyní má něco, čeho má nedostatek Rusko.
Letošní ruskou úrodu obilí totiž katastrofálně postihly letní požáry. Zavlažování ruskou vodou by zlevnilo krmivo dobytka a tím snížilo i konečné ceny masa. Rusko už dnes dováží milion tun masa ročně. Podle Madinova by pro Rusko bylo výhodnější nakupovat maso z Kazachstánu než odjinud.
Zde se podobné úvahy stanou základem dalších rusko-kazachstánských rozhovorů, zatím není jasné, nicméně voda se již zařadila po bok ropě a plynu coby strategická surovina, kterou Moskva bude využívat pro geopolitické účely i jako příjem do státní kasy.
