Diplomacie
Kreml popřel, že by do Česka přicestoval ruský agent s jedem ricinem
27.04.2020 15:56
Rusko v pondělí popřelo informaci týdeníku Respekt, podle kterého do Prahy dorazil před třemi týdny pracovník ruských tajných služeb vybavený jedem ricin. Bezpečnostní úřady ČR jeho přílet údajně vyhodnotily jako riziko pro politiky Ondřeje Koláře a Zdeňka Hřiba. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávu českého časopisu označil za novinářskou "kachnu".
Týdeník v aktuálním čísle s odvoláním na neupřesněné zdroje uvádí, že dotyčný člověk přicestoval s diplomatickým pasem a na letišti ho vyzvedlo auto ruské ambasády. České bezpečnostní složky podle Respektu vyhodnotily přítomnost muže jako bezpečnostní riziko pro pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09).
"Nevíme vůbec nic o takovém vyšetřování. Nevíme, kdo vyšetřoval a co vyšetřoval. Vypadá to na další 'kachnu'," řekl novinářům Peskov, kterého citovala ruská tisková agentura Interfax.
Agentura také připomněla, že pražský primátor Hřib dostal policejní ochranu. Přesný důvod opatření ale magistrát nesdělil. "Ochranu mi poskytla česká policie na základě svého rozhodnutí. Nemohu mluvit o důvodech a opatřeních, která dělají," řekl podle Interfaxu Hřib rozhlasové stanici Echo Moskvy.
Náměstí podle Němcova
Hřib i Kolář čelili v posledních týdnech kritice ze strany Ruska kvůli krokům, které učinily jejich úřady. Pražský magistrát schválil přejmenování náměstí Pod Kaštany, na kterém sídlí ruské velvyslanectví v Praze, na náměstí Borise Němcova. Němcov byl ruský politik, který kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina. V roce 2015 byl zavražděn, pachatele činu ruská justice odsoudila, ale nepodařilo se dohledat objednatele.
Kolář vyvolal ruskou kritiku odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády. Na místě by měl vzniknout nový památník připomínající osvobození Prahy za druhé světové války, Koněvova socha by se měla přesunout do připravovaného Muzea paměti 20. století. Ruští představitelé navrhli prokuratuře, aby na základě toho nechala Koláře a další politiky Prahy 6 stíhat, podle českého ministerstva zahraničí je ale takové stíhání nepřípustné.
K tématu Koněvovy sochy se v pondělí už kremelský mluvčí Peskov vyjadřovat nechtěl. Podle něj bylo z ruské strany řečeno vše.
Respekt označil za nepřijatelné, že se nikdo z českých politiků k údajnému příjezdu ruského agenta s jedem nevyjádřil. Podle týdeníku je na čase uvažovat o vypovězení ruského velvyslance Alexandra Zmejevského s částí ruského diplomatického sboru.
Česko dlouhodobě označuje počet ruských diplomatů v Praze za nezvykle vysoký, jeho snížení se ale dosud nepodařilo vyjednat. Vypovězení velvyslance je v diplomacii krajní prostředek, zpravidla po něm následuje reciproční krok druhé strany a obvykle vede ke zmražení politických vztahů.
V posledních letech došlo k několika vyhroceným momentům v česko-ruských vztazích.
Údajná špionáž - Zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ) téměř každý rok varují před ruskou zpravodajskou činností v ČR. Podle výroční zprávy BIS za loňský rok operovaly v Česku všechny ruské tajné služby. BIS také zmínila, že dlouhodobým bezpečnostním problémem je naddimenzovaná velikost ruské ambasády v ČR. Uvedla, že nejzávažnější hrozbu pro ústavnost Česka představovalo v minulém roce šíření dezinformací proruskými aktivisty. Kontrarozvědka připomněla rozbití sítě, kterou v tuzemsku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. |
Vyhoštění ruských diplomatů kvůli kauze Skripal - V březnu 2018 premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že Česko vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Je to výraz solidarity s Británií po útoku, řekl Babiš. Zároveň uvedl, že Rusko překročilo veškeré meze, když označilo Česko za možnou zemi původu nervového jedu novičok, použitého k útoku v Británii. Moskva později v reakci na kroky Británie a jejích spojenců včetně Česka oznámila, že vyhostí stejný počet diplomatů, kolik jich dané státy vyhostily zpět do Ruska. BIS ve zprávě uvedla, že vyhoštění tří diplomatů ruské zpravodajce v ČR oslabilo. |
Vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA - Nikulin byl zadržen v Česku v říjnu 2016 na základě amerického zatykače, v USA je obviněn z hackerství. Jeho vydání požadovalo i Rusko kvůli internetové krádeži. Česko v roce 2018 vydalo Nikulina do USA a ruské ministerstvo zahraničí poté uvedlo, že vydání Nikulina podkopává základy česko-ruské spolupráce. Krok vyvolal kritiku i prezidenta Miloše Zemana, který tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) žádal o Nikulinovo vydání do Ruska. |
Kauza nelegálních pronájmů bytů - Loni v srpnu Rusko stáhlo z Prahy diplomata Alexandra Těrentěva spojovaného s kauzou nelegálního pronájmu bytů, které měla ruská ambasáda k dispozici. Na stažení ruského diplomata naléhalo od jara české ministerstvo, které hrozilo, že ho jinak vyhostí. Kvůli kauze si loni v březnu ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. |
Spor o sochu maršála Ivana Koněva - Koněvova socha v nadživotní velikosti byla v Praze 6-Bubenči odhalena v roce 1980. Poté se stala pietním místem. Po pádu komunistického režimu se objevila iniciativa žádající odstranění sochy. Koněv je pro řadu lidí kontroverzní postavou, především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později. Socha byla několikrát popsána a pokreslena či přetřena na růžovo. Při 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabulku s doprovodným textem. Popisuje Koněvovu roli v roce 1945, kdy osvobozoval Československo, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. Proti instalování tabulky protestovali velvyslanci Ruska a některých dalších zemí bývalého SSSR. Radnice Prahy 6 v čele se starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) loni v srpnu sochu zakryla, proti zakrytí okamžitě protestovali někteří aktivisté, plachty opakovaně strhli. Ruská ambasáda označila jednání radnice za "opakované zneuctění památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa". Radnice Prahy 6 nechala začátkem dubna sochu odstranit. Nahradit jí má památník osvobození Prahy na konci druhé světové války. Odstranění sochy vyvolalo protesty v Rusku i u některých českých politiků, včetně prezidenta Miloše Zemana. Vyšetřovací výbor Ruské federace kvůli odstranění sochy zahájil trestní stíhání. Z Ruska se stále ozývá kritika odstranění sochy a nenávistné výpady na starostu Koláře. |
Pomník vlasovcům - Loni odhlasovalo zastupitelstvo pražských Řeporyjí, že tato městská část nechá k 75. výročí konce druhé světové války zbudovat vzpomínkové místo na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. S návrhem přišel starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Proti záměru se dříve ohradilo ruské velvyslanectví v Praze a ruská diplomacie. Novotný svůj záměr také obhajoval v ruské televizi. Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. |
Návrh ruského zákona o válečných veteránech - Loni v červnu vyvolal v Česku pobouření návrh několika ruských komunistických poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. Sněmovna tento návrh označila za "odporný pokus legitimizovat okupaci". Návrh ruských poslanců ostře kritizoval i prezident Zeman, který si pozval kvůli tomu na Hrad ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Návrh byl nakonec bez projednání stažen. |
Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy - Loni prezident Zeman podepsal novelu zákona o státních svátcích, podle které si Česká republika bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Proti tomu se ohradila ruská diplomacie s tím, že rozhodnutí Česka ohledně 21. srpna sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. Ruskou reakci ostře odmítl Zeman i česká diplomacie. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) česko-ruské vztahy kalí spíš snaha události roku 1968 relativizovat. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.