Tisíce lidí se dnes v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku shromáždily na centrálním náměstí Ala-Too, aby uctily památku svých spoluobčanů, kteří v minulých dnech zahynuli v bojích proti armádě a policii svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva.
Při převratu, kterým se dostala k moci prozatímní "vláda národní důvěry", zahynulo 76 lidí a více než sto jich bylo zraněno.
V hlavním městě je relativní klid, i když nová vláda stále nemá situaci pod kontrolou. V Biškeku v noci vytvářejí obyvatelé z vlastní iniciativy svépomocné hlídky domobrany, aby se ubránili před nájezdy rabujících band. Zprávy o důsledcích rozsáhlého plenění přicházejí i z venkova.
Skupiny ozbrojenců například podle agentury AKIpress obsadily a vyrabovaly letoviska na březích jezera Issyk-Kul na východě země, zničené a vykradené jsou obchody v Talasu, Batkenu i samotném Biškeku. Podle kyrgyzských zdrojů prý dokonce většina mrtvých nezahynula v boji proti represivním složkám režimu, ale při přestřelkách ozbrojených násilníků.
Kyrgyzstán, hornatý stát vklíněný mezi Kazachstán a Čínu, patří k nejchudším v Asii. Země nemá větší zásoby nerostných surovin a svržený prezident Bakijev po sobě nechal státní kasu prázdnou. Hlavním požadavkem povstalců přitom bylo snížení cen paliv a energie, což národu prozatímní šéfka vlády Roza Otunbajevová obratem slíbila. Stav státních financí je za těchto okolností prioritou číslo jedna.
ČTĚTE TAKÉ: Dav Kyrgyzů ubil ministra. Situace mimo kontrolu
Bakijev odmítá rezignovat. Z revoluce viní zahraničí
S cílem získat hospodářskou pomoc dnes do Moskvy odjel nově jmenovaný viceprezident pro ekonomiku Almazbek Atambajev. Podle agentury ITAR-TASS mu v Moskvě budou pozorně naslouchat a humanitární pomoc do Biškeku brzy dorazí. Sám premiér Vladimir Putin to už ve čtvrtek premiérce Otunbajevové telefonicky slíbil.
Otevřené náruče Ruska si dnes povšiml i moskevský tisk. "Zatímco ostatní velcí hráči - USA a Čína - odbývají Kyrgyzstán nic neříkajícími frázemi o 'znepokojení', Rusko novou vládu okamžitě uznalo. Moskva otevírá Biškeku dveře k dialogu a dividendy si vybere později," napsal ruský list Segodňa.
Washington má ve hře hlavně vojenskou základnu Manas u Biškeku, kde rozmístil kontingent 1100 mužů a kde slouží i vojáci ze Španělska a Francie. Letecká základna, která slouží jako hlavní překladiště vojenského materiálu pro spojenecké síly v Afghánistánu, dnes po krátké přestávce zaviněné nepokoji znovu obnovila provoz.
Definitivní uzavření Manasu pro spojenecké lety bylo častým požadavkem protibakijevských demonstrantů, které nový režim nemůže ostentativně přehlížet. Podle dnešních zpráv z Biškeku se názory v prozatímní vládě na osud manaské základny různí. "Ohledně Manasu není ve vládě jednotné mínění, jednoznačně se o tom bude diskutovat. Priority zahraniční politiky se určitě změní, na jakou stranu - to se uvidí," řekl dnes v rozhovoru pro kyrgyzský list Zamandaš viceprezident povstalecké vlády Omurbek Tekebajev.
Američtí diplomaté ještě v době pobytu prezidenta Baracka Obamy v Praze ujišťovali novináře, že převrat v Biškeku není protiamerický a o osud základy nemají obavy. "Všechny ty lidi známe," řekl ve čtvrtek agentuře AP Obamův hlavní poradce pro Rusko Michael McFaul. "Není to nic proti Americe a nejsou důkazy, že by to sponzorovali Rusové"
Ruská média dnes spekulují, že pokud by nový režim situaci silově nezvládl, mohla by pomoci Moskva. Vojenský zásah ruských mírových sil nevyloučil ani viceprezident Tekebajev. "V případě konfliktu se ruští vojáci mohou účastnit nastolení pořádku jako mírotvorci," řekl dnes místním novinářům.
Rusko, které má nedaleko Manasu svou vlastní leteckou základnu Kant, ve čtvrtek přepravilo do Kyrgyzstánu dvě roty výsadkářů "k ochraně ruských diplomatických úřadů, majetku a rodin". List Segodňa dnes s odvoláním na ruské diplomaty napsal, že "Bakijev musel padnout i proto, že nesplnil slib daný Rusku, že zavře základnu Manas".
Dnes by do Kyrgyzstánu měl dorazit zvláštní zmocněnec OSN, slovenský diplomat Ján Kubiš. Do země také odcestuje reprezentant Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na cestě je podle agentury ITAR-TASS také delegace Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti označované za "ruské NATO". Na pokyn prezidenta Dmitrije Medveděva chce v Biškeku zmapovat situaci a zasadit se o nastavení násilí.
Foto: ČTK/AP a Pentagon
