Rusko dokáže uspět na Ukrajině i bez pomoci dalších postsovětských republik, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtečním televizním rozhovoru, ve kterém opět ostře kritizoval Západ za podporu Kyjeva. Naopak ocenil gruzínskou vládu, která se podle něj řídí národními zájmy bez ohledu na údajné výzvy Západu, aby otevřela "druhou frontu" proti Rusku. Tbilisi, ačkoliv má s Moskvou spor o gruzínské území, se nepřipojilo k západním sankcím proti Rusku.
"Nechci, aby si někdo myslel, že chci tuto vládu zkompromitovat pozitivními slovy o tom, co dělá, ale prostě budu citovat (gruzínského) premiéra a jeho ministry, kteří v reakci na bezprecedentní nátlak s požadavkem připojit se k sankcím a otevřít druhou frontu... říkají, že se řídí národními zájmy, pokud jde o obchod s Ruskem, turistiku a energetické suroviny," uvedl Lavrov.
Gruzie v létě 2008, kdy byl u moci nyní uvězněný exprezident Michail Saakašvili, svedla s Ruskem krátkou a pro ni neúspěšnou válku o provincie Jižní Osetie a Abcházie, které se s ruskou pomocí odtrhly.
"Na nikoho (ze spojenců z postsovětského vojenského paktu ODKB) jsme se neobraceli. Máme vše nezbytné pro to, abychom vyřešili úkoly speciální vojenské operace a ukončili tuto válku, kterou Západ začal prostřednictvím ukrajinského režimu už po státním převratu," řekl Lavrov v narážce na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě v únoru 2014.
Lavrov dal také najevo, že se Moskva nehodlá vzdát čtyř ukrajinských regionů, které se loni v září pokusila připojit k Rusku, a to podobně jako Krym, který v rozporu s mezinárodním právem anektovala v březnu 2014. Pokud Západ dodá Ukrajině zbraně o delším dostřelu než dosud, tím dále je podle šéfa ruské diplomacie bude nutné odehnat od území, které Rusko pokládá za své.
Nyní se Západ snaží do role "nové Ukrajiny" vtlačit Moldavsko, vedené prozápadní prezidentkou Maiou Sanduovou, soudí Lavrov. Prezidentka se podle ruského ministra "cpe do NATO", "má rumunské občanství" a je ochotna svou vlast "spojit s Rumunskem".
Moldavské ministerstvo zahraničí označilo Lavrovova vyjádření za vyhrožování. "Kategoricky odmítáme prohlášení šéfa ruské diplomacie, která neodpovídají pravdě a jsou součástí již známé výhružné rétoriky ruské diplomacie," uvedl resortní mluvčí podle ruské redakce BBC. Zdůraznil, že cestu Moldavska vedoucí do západních uskupení si vybrali moldavští občané a že jiné země, včetně Ruska, by rozhodnutí moldavského lidu měly respektovat. "Moldavsko si jasně vybralo svou budoucnost a tato budoucnost je být součástí svobodného světa," zdůraznil.
Lavrov v rozhovoru s moderátorem Dmitrijem Kiseljovem, který je pokládán za předního prokremelského propagandistu, také obvinil německé politiky z choutek obnovit nacismus a uspořádat "konečné řešení ruské otázky".
Šéf ruské diplomacie podle agentury AFP kritizoval zejména německou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která je právě v Kyjevě. Von der Leyenová se podle Lavrova vyjádřila, že Západ by měl uštědřit Rusku takovou "strategickou porážku, aby se dlouho nevzpamatovalo".
"Co to je, když ne rasismus, nacismus, pokus o řešení ruské otázky?" položil Lavrov řečnickou otázku. "Pravda, nikoliv v plynových komorách, alespoň zatím. Zatím je ještě v Německu mnoho slušných lidí, kteří nepřipustí znovuzrození fašismu, ale jsou tam i tací, kteří by vůbec nebyli proti," prohlásil. Ve svých slovech Lavrov nevidí žádnou urážku obětí holokaustu.
Podle něj se stejně jako za dob druhé světové války proti Rusku využívá nacistická ideologie. "Proč lidé odmítají vidět nacistickou ideologii, která je základem kyjevského režimu?" divil se podle TASS.
V čele Ukrajiny stojí prezident židovského původu a krajní pravice, soudě podle výsledků posledních voleb, sehrává v ukrajinské politice jen okrajovou roli. Přesto Moskva odůvodňuje svou válku proti sousední zemi potřebou její "denacifikace". Podle Kyjeva ale vede genocidní válku a ruští vojáci jsou podezřelí z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
