Lavrov: Rusko čeká na vysvětlení zatčení špionů
29.06.2010 10:16 Aktualizováno 29.06. 12:58
Ruské ministerstvo zahraničí označilo zatčení údajných proruských špionů v USA za neopodstatněné a nesprávné a za krok zpět do období studené války. Jde o jeho první reakci na zprávu o odhalení skupiny údajných špionů v USA. Je podle něj politováníhodné, že obvinění přichází v době, kdy americká vláda hovoří o obnově dobrých vztahů k Rusku.
Necelý týden po návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva ve Washingtonu bylo v USA v neděli zadrženo deset osob podezřelých ze špionáže ve prospěch Ruska. Pět z nich stanulo v pondělí před soudem. Po jedné osobě američtí agenti ještě pátrají. Rusko očekává vysvětlení. Skupina dostala podle zdrojů z USA úkol infiltrovat se do politických kruhů ve Spojených státech a získat informace o zbraních, diplomatické strategii a politickém vývoji. Nakolik se jí to podařilo, zatím není jasné.
"Nevysvětlili nám to, doufám, že to udělají. Elegantní je načasování té věci," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Jeruzalémě, kde je na návštěvě Izraele. Ministr narážel na to, že krátce před zatčením agentů byl ve Washingtonu ruský prezident Dmitrij Medveděv. Návštěva byla všeobecně hodnocena jako velice úspěšné pokračování oteplování vztahů mezi oběma mocnostmi.
ČTĚTE TAKÉ: USA oznámily zatčení deseti Rusů kvůli špionáži
Pět ze zatčených stanulo v pondělí před newyorským soudem. Čtyřem z nich byla přečtena jejich práva a z obav, že by mohli opustit USA, budou ve vazbě až do dalšího soudního státní stanoveného na čtvrtek. Pátá osoba, Anna Chapmanová, požádala o propuštění na kauci, ale nebylo jí vyhověno. Před soudem stane 27. července. V případě usvědčení hrozí zatčeným za špionáž pět let a za praní špinavých peněz 20 let vězení.
Zástupce prokurátora Michael Farbiarz označil první body obvinění za "špičku ledovce" a sdělil, že se po celých Spojených státech prohledávají podezřelé objekty. "Ty osoby byly vycvičeny společně. Jádrem toho je (jejich) pocit zklamání," řekl Farbiarz.
Ve skupině byly čtyři partnerské páry, které žily na předměstích New Yorku, Washingtonu a Bostonu. Všichni pracovali v civilních zaměstnáních bez viditelných kontaktů se zahraničními vládami. Jedna z žen, narozená v Peru, působila jako redaktorka vlivného deníku El Diario/La Prensa vycházejícího španělsky. Přispívala do něho komentáři vyznívají kriticky vůči americké vládě.
Většina z deseti osob je podle všeho ruské národnosti. Zatčení však tvrdí, že jsou Američané, Kanaďané či Peruánci. Podle úřadů jde však nejspíš většinou o Rusy.
Skupina, která pracovala jako tzv Ilegálové, tedy mimo ruské ambasády, byla obviněna, že na pokyn ruských tajných služeb pronikla pod falešnými totožnostmi do Spojených států, kde se v hlubokém utajení snažila získávat informace, především z politických kruhů. Uvedlo to americké ministerstvo spravedlnosti.
Stenograf i radiogramy
Někteří členové skupiny údajně používali steganografický program vyvinutý v Moskvě. (Steganografie je způsob ukrytí tajných zpráv do jinak neškodných souborů.)
Soudní vyšetřovatelé prohlédli a zkopírovali počítačové disky při prohlídkách bytů některých obžalovaných, uvedla v prohlášení agentka FBI Maria Ricciová.
"S ohledem na další vyšetřování předpokládám, že heslem chráněné disky obsahují steganografický program využívaný (ruskou rozvědkou) SVR a Ilegály," dodala Ricciová. Tento steganografický program byl podle ní aktivován stisknutím tlačítek control-alt-E a napsáním hesla o sedmadvaceti znacích, které FBI našla při jedné z prohlídek naškrábané na kusu papíru.
Podle informací FBI údajní agenti používali pro komunikaci s Moskvou také "radiogramy" - kódované shluky dat vysílané s pomocí krátkovlnné vysílačky. Ruští agenti dostali instrukce, podle nichž měli hlásit podrobnosti o americké politice ve Střední Americe, odhady americké zahraniční politiky nebo problémy americké vojenské policie. Na seznam sledovaných požadavků se také dostala "politika USA s ohledem na využití internetu teroristy", uvedla FBI.
Spekuluje se o možnosti diplomatické dohry aféry. Vážná diplomatická krize mezi Ruskem a USA se datuje do března 2001. Americké ministerstvo zahraničí tehdy vyhostilo šest ruských diplomatů z USA a dalším 45 nařídilo opustit území. Byla to odveta za zneužití amerického agenta pro špionáž ve prospěch Ruska. Moskva vypověděla čtyři americké diplomaty a nařídila dalším 46 americkým diplomatům opustit Rusko do 1. července. Bylo to nejmasovější vyhoštění od roku 1986, kdy tehdejší prezident USA Ronald Reagan odvolal přes 50 agentů KGB.
Foto: ČTK/AP, http://www.profimedia.cz/
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.