Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se dnes zapojil do polemik o odpovědnosti za vypuknutí druhé světové války, která se zejména v Pobaltí a v Polsku připisuje paktu mezi tehdejším Sovětským svazem a nacistickým Německem ze srpna 1939. Ministr se ohradil proti "přepisování historie", znevažujícím klíčovou roli někdejšího Sovětského svazu při osvobození Evropy od nacismu.
Ruská rozvědka SVR dnes také zveřejnila ze svých archivů dokumenty údajně svědčící o plánech předválečného Polska na zničení Sovětského svazu.
"Dokonce ani za studené války se nikdo a nikdy nesnažil stavět na roveň nacistický režim a Stalinovu diktaturu," napsal Lavrov v dnešním článku pro vládní list Rossijskaja gazeta. Teze své stati zopakoval i v dnešním projevu v Moskvě.
ČTĚTE TAKÉ: AP: Rusko se snaží o revizi paktu Stalina s Hitlerem
Vítězství ve válce nad Německem Lavrov označil za největší duchovní výdobytek národů někdejšího Sovětského svazu. Snahy o "politizaci" a "revizi" historie odsoudil jako "snahy zavést nové dělicí čáry na našem kontinentu", jejichž "ostří je namířeno proti Rusku". Dějinné události podle něj souvisejí i s dnešní evropskou bezpečností a nepřekonáním "blokových" a "konfrontačních" přístupů v této otázce, o čemž podle Lavrova svědčí i loňský konflikt s Gruzií.
Lavrovovo vystoupení předchází vzpomínkovým akcím na začátek druhé světové války v polském Gdaňsku, kterých se účastní i ruský premiér Vladimir Putin, německá kancléřka Angela Merkelová a další státníci.
Rusko osvobodilo Polsko i Pobaltí
Sám Putin v článku pro polský list Gazeta Wyborcza odsoudil jako "nemorální" sovětsko-německý pakt z 23. srpna 1939, ve kterém si obě velmoci rozdělily sféry vlivu a který předcházel vpádu německých vojsk (1. září 1939) a sovětských jednotek (17. září 1939) do Polska. Nicméně i Putin připomněl, že tomuto paktu předcházela mnichovská dohoda a polský podíl na zničení Československa obsazením Těšínska.
Lavrov dnes odmítl pokusy dělat rovnítko mezi sovětsko-německým paktem a německým útokem na Polsko jako "vrchol historického revizionismu", vytrhávajícím události z historického kontextu, zahrnujícím mnichovskou dohodu a další kroky "připravující německou agresi a směřující ji na Východ".
Zatímco Rusko se považuje za osvoboditele Evropy od nacismu, zejména v Pobaltí a v Polsku je role Moskvy vnímána jinak, protože příchod Rudé armády znamenal nastolení komunistických režimů a ztrátu nezávislosti. Roztrpčení v Polsku budí i snahy Moskvy prosazovat oficiální výklad historie i za pomoci zákonů a úředních komisí proti "falšování historie". Současně se v Rusku objevují publikace, kladoucí vinu za vypuknutí války i na Polsko.
Do polemik zapadá i dnes zveřejněný sborník dokumentů "Tajnosti polské politiky" z archivů ruské rozvědky. Podle publikace, opírající se o špionážní zprávy a dobové polské dokumenty, předválečné Polsko kulo protisovětské pikle s pohlaváry nacistického Německa a francouzskými fašisty a také se chystalo zničit Sovětský svaz podněcováním separatismu na Kavkaze, na Ukrajině a ve Střední Asii.
"Mezi odtajněnými materiály jsou i dokumenty polského generálního štábu o vytvoření speciální organizace pro zpracování národnostních menšin v SSSR," uvedl autor sborníku, generálmajor SVR Lev Sockov. Podle generála je třeba čelit polským snahám "falšovat dějiny", které vinu za vypuknutí války kladou stejným dílem na Německo a Sovětský svaz, ačkoliv právě "krátkozraká" předválečná polská politika znemožnila vytvořit protihitlerovskou koalici již v roce 1939. Na to však podle generála doplatila sama Varšava.
Jako stalinská propaganda
Polská média naopak připomínají, že se podobné výpady proti Varšavě poprvé vynořily už v 30. letech minulého století a i poté se stalinská propaganda snažila obviňováním Polska ospravedlnit sovětsko-německý pakt. Někteří polští historici však připouštějí, že je otázkou, zda by Hitler nezaútočil na Polsko i bez paktu s Moskvou, pokyny k útoku totiž vydal již dříve.
Spor mezi Varšavou a Moskvou o výklad událostí, jež začátku války předcházely, doutná delší čas, v posledních týdnech se však opět rozhořel. V Rusku se dokonce objevil názor, že za válku může samo Polsko, když Německu neposkytlo "drobné ústupky", které Hitler požadoval.
Tón Putinova článku v listu Gazeta Wyborcza se podle médií od podobných výpadů lišil a sám premiér v Polsku vybídl rozvíjet vztahy a historické spory přenechat historikům. Útoky proti Polsku jako první oběti války a válečnému spojenci kritizovala i část ruského tisku, podle něhož hlavní obětí "stalinských" výkladů historie budou sami Rusové.
Dnešní ruský tisk vidí v Putinově cestě do Gdaňska především snahu o smíření s Polskem. "Už teď je jasné, že to Putin v Gdaňsku nebude mít snadné," napsal však list Izvestija. Deník Kommersant upozornil, že kromě "válečného komplexu" a dalších historických sporů zatěžují rusko-polské vztahy i další problémy, jako polské přispění k prozápadní "oranžové revoluci" v Kyjevě, export polských zbraní vyrobených podle sovětských licencí či spory okolo dodávek a tranzitu plynu.
Foto: Profimedia, Wikipedia
