Ještě nikdy Evropany nevyšla cesta do Běloruska tak levně. Podle výnosu prezidenta Alexandra Lukašenka budou moci už za měsíc občané osmdesáti zemí, včetně celé Evropské unie, přicestovat do Minska na pět dní bez víz, bez poplatků a bez čekání. Tento krok má přilákat turisty, ale podle běloruských expertů se může stát i politickou výzvou, vmetenou do tváře Ruska, upozornila na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.
Podmínkou bezvízového pobytu je přicestovat přes minské letiště. Tam nízkonákladové společnosti nelétají, a tak se sotva povede ušetřit na letence. Je však třeba brát zřetel na to, že roční vízum stálo Evropana 150 eur (asi čtyři tisíce korun) a jednorázové 60 eur (asi 1600 korun).
Tak moc výhodné se to nezdá pro návštěvníky ze sousedních zemí. Třeba Litevci platili za jednorázové vízum 25 eur (asi 675 korun) a cesta vlakem, která z Vilniusu do Minska trvá něco přes dvě hodiny, je výhodnější než letadlem.
Běloruští představitelé i místní komentátoři označují nová pravidla jen za první krok. S sebou je třeba mít platný pas, peníze (přibližně 23 eur na každý den pobytu) a platné cestovní pojištění na částku nejméně 10 tisíc eur (asi 270 tisíc korun).
Bezvízový vstup se týká soukromých osob, není určen držitelům služebních či diplomatických pasů. Nevztahuje se ani na letecké pasažéry z Ruska, ani na ty, kteří odlétají z Minska do Ruska. Tyto lety jsou považovány za vnitrostátní a není u nich pohraniční kontrola. Bdělost pohraničníků se ovšem doporučuje raději nezkoušet.
Bělorusko loni v říjnu povolilo bezvízový vstup do země turistům plavícím se po vodním kanálu z Polska, ještě dříve to zavedlo i v případě Bělověžského pralesa. Ještě ale není dost údajů, aby se daly vyhodnotit ekonomické dopady.
Turistika v Bělorusku v poslední době podniká i docela úspěšné kroky k modernizaci infrastruktury a vytvoření lákavějšího obrázku země. Experti ale poznamenávají, že novinkám brání staré problémy, včetně státem řízené ekonomiky, nepředvídatelnosti režimu a ideologických předsudků vůči světu.
"Často se u nás tvrdí, že co je dobré pro Bělorusy, bude dobré i pro cizince," připouští Valentin Cechmejster ze svazu cestovních kanceláří.
"Bezvízový vstup je samozřejmě neobvyklý pokrok u konzervativního vedení. Jsou za tím ale přízemní důvody: oni potřebují peníze," usoudil analytik Aljaksandr Klaskovskij. "Předpokládá se, že přibude podnikatelů, kontaktů či investic," dodal. Myslí si však, že přínos bezvízového styku neřeší problém s investiční přitažlivostí země. Křehkou duši investorů podle něj spíše ovlivňují příběhy o podnikatelích, kteří skončili v poutech nebo kterým úřady zkonfiskovaly podniky.
Běloruská diplomacie netají, že na oplátku očekává podobnou odpověď od Západu. Minsk se už dlouho domáhá snížení cen unijních víz pro Bělorusy, ale dosud bez valného úspěchu.
Postup Minska sází na rozvoj spolupráce s Evropou v době, kdy vztahy s Ruskem ochladly. "Moskva, která se cítí jako obležená pevnost pod palbou západních sankcí, už dala najevo závist a podráždění. Prý Lukašenko přechází k Západu a vykašlal se na Rusy. Jiná věc je, nakolik jsou tyto fobie opodstatněné. Čistě psychologicky však Lukašenkovo počínání může zkomplikovat vztahy i probíhající mnohavrstevný konflikt mezi Minskem a Moskvou, který trvá už přes rok a který se týká plynu, ropy, potravin, propagandy i peněz," poznamenal Klaskovskij. "Vzhledem k tomu, že Moskva začala prosazovat myšlenku společných víz, předpokládám, že rozhodnutí Minska o bezvízovém vstupu vyostří vztahy s Ruskem," předpověděl expert.
Litva rozhodnutí Běloruska uvítala, čeká ale z Minska odpověď ohledně návrhu na malý pohraniční styk, o kterém zatím bezvýsledně jedná od roku 2010. Od února 2012 tento výhodný režim platí pro obyvatele bělorusko-lotyšského pohraničí. Ani Polsku se tuto otázku nepodařilo vyřešit.
Podle experta jde o čistě eJeště nikdy Evropany nevyšla cesta do Běloruska tak levně. Podle výnosu prezidenta Alexandra Lukašenka budou moci už za měsíc občané osmdesáti zemí, včetně celé Evropské unie, přicestovat do Minska na pět dní bez víz, bez poplatků a bez čekání. Tento krok má přilákat turisty, ale podle běloruských expertů se může stát i politickou výzvou, vmetenou do tváře Ruska, upozornila na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.
Podmínkou bezvízového pobytu je přicestovat přes minské letiště. Tam nízkonákladové společnosti nelétají, a tak se sotva povede ušetřit na letence. Je však třeba brát zřetel na to, že roční vízum stálo Evropana 150 eur (asi čtyři tisíce korun) a jednorázové 60 eur (asi 1600 korun).
Takmoc výhodné se to nezdá pro návštěvníky ze sousedních zemí. Třeba Litevci platili za jednorázové vízum 25 eur (asi 675 korun) a cesta vlakem, která z Vilniusu do Minska trvá něco přes dvě hodiny, je výhodnější než letadlem.
Běloruští představitelé i místní komentátoři označují nová pravidla jen za první krok. S sebou je třeba mít platný pas, peníze (přibližně 23 eur na každý den pobytu) a platné cestovní pojištění na částku nejméně 10 tisíc eur (asi 270 tisíc korun).
Bezvízový vstup se týká soukromých osob, není určen držitelům služebních či diplomatických pasů. Nevztahuje se ani na letecké pasažéry z Ruska, ani na ty, kteří odlétají z Minska do Ruska. Tyto lety jsou považovány za vnitrostátní a není u nich pohraniční kontrola. Bdělost pohraničníků se ovšam doporučuje raději nezkoušet.
Bělorusko loni v říjnu povolilo bezvízový vstup do země turistům plavícím se po vodním kanálu z Polska, ještě dříve to zavedlo i v případě Bělověžského pralesa. Ještě ale není dost údajů, aby se daly vyhodnotit ekonomické dopady.
Turistika v Bělorusku v poslední době podniká i docela úspěšné kroky k modernizaci infrastruktury a vytvoření lákavějšího obrázku země. Experti ale poznamenávají, že novinkám brání staré problémy, včetně státem řízené ekonomiky, nepředvídatelnosti režimu a ideologických předsudků vůči světu.
"Často se u nás tvrdí, že co je dobré pro Bělorusy, bude dobré i pro cizince," připouští Valentin Cechmejster ze svazu cestovních kanceláří.
"Bezvízový vstup je samozřejmě neobvyklý pokrok u konzervativního vedení. Jsou za tím ale přízemní důvody: oni potřebují peníze," usoudil analytik Aljaksandr Klaskovskij. "Předpokládá se, že přibude podnikatelů, kontaktů či investic," dodal. Myslí si však, že přínos bezvízového styku neřeší problém s investiční přitažlivostí země. Křehkou duši investorů podle něj spíše ovlivňují příběhy o podnikatelích, kteří skončili v poutech nebo kterým úřady zkonfiskovaly podniky.
Běloruská diplomacie netají, že na oplátku očekává podobnou odpověď od Západu. Minsk se už dlouho domáhá snížení cen unijních víz pro Bělorusy, ale dosud bez valného úspěchu.
Postup Minska sází na rozvoj spolupráce s Evropou v době, kdy vztahy s Ruskem ochladly. "Moskva, která se cítí jako obležená pevnost pod palbou západních sankcí, už dala najevo závist a podráždění. Prý Lukašenko přechází k Západu a vykašlal se na Rusy. Jiná věc je, nakolik jsou tyto fobie opodstatněné. Čistě psychologicky však Lukašenkovo počínání může zkomplikovat vztahy i probíhající mnohavrstevný konflikt mezi Minskem a Moskvou, který trvá už přes rok a který se týká plynu, ropy, potravin, propagandy i peněz," poznamenal Klaskovskij. "Vzhledem k tomu, že Moskva začala prosazovat myšlenku společných víz, předpokládám, že rozhodnutí Minska o bezvízovém vstupu vyostří vztahy s Ruskem," předpověděl expert.
Litva rozhodnutí Běloruska uvítala, čeká ale z Minska odpověď ohledně návrhu na malý pohraniční styk, o kterém zatím bezvýsledně jedná od roku 2010. Od února 2012 tento výhodný režim platí pro obyvatele bělorusko-lotyšského pohraničí. Ani Polsku se tuto otázku nepodařilo vyřešit.
Podle experta jde o čistě ekonomické důvody: zhruba 1,7 milionu Bělorusů žijících v pohraničí by totiž výrazně rozvrátilo domácí ekonomiku, kdyby vyrazili za levnějším zbožím do polských a litevských nákupních středisek a supermarketů.
konomické důvody: zhruba 1,7 milionu Bělorusů žijících v pohraničí by totiž výrazně rozvrátilo domácí ekonomiku, kdyby vyrazili za levnějším zbožím do polských a litevských nákupních středisek a supermarketů.
