Malé, rychlé, úderné... Takové mají být nové jednotky ruské armády. Kreml se snaží reformovat ozbrojené síly svižným tempem. Cílem je armáda schopná zasáhnout kdekoli ve světě. O jejím nasazení by však chtěl prezident Medveděv rozhodovat sám - bez parlamentu.
Ruská armáda má zhruba milion mužů ve zbrani. Všeobecně ale ruské jednotky platí za nepříliš dobře vycvičené, špatně vyzbrojené a málo pohyblivé. To se nedávno ukázalo například během rozsáhlých manévrů s názvem „Západ 2009" v Bělorusku.
Část útvarů potřebovala na přesun dlouhý tisíc kilometrů sedm dní.
Reforma armády je jedním ze stěžejních cílů Dmitrije Medveděva. Vojáci mají v příštích letech dostat vysoce moderní zbraňové systémy, dosavadní těžkopádná armádní struktura se přeskupí do brigád, pohyblivých bojových jednotek, které můžou být jako jednotky rychlého nasazení přesunuty kamkoli na planetě.
K budoucím rychlým akcím musejí být ale podle Kremlu vytvořeny i politické předpoklady. Dosud se prezident při vysílání vojáků mimo území Ruska neobejde bez souhlasu druhé parlamentní komory: Rady federace, píše ruský list Kommersant.
Medveděv se proto nyní obrátil na Radu federace se žádostí, aby mu dala možnost rozhodovat o operativním využití armády za hranicemi Ruska.
Jak vysvětluje Kreml, rozhodnutí rady bude mít univerzální charakter a prezident se už nebude muset obracet s každým konkrétním případem na parlament se žádostí o jeho souhlas.
Jak píše Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje z Kremlu, Rada federace je připravena dát v této otázce „všeobecnou plnou moc" prezidentovi na zasedání 16. prosince. Významnějšího odporu se Medveděv v poměrně krotké radě bát nemusí. O své podpoře už ho ujistil i její předseda Sergej Mironov.
K tomu ale bude nutné pozměnit ústavu i federální zákon o obraně. Medveděv nijak neskrývá, že úprava pravomocí souvisí i s loňským zásahem ruské armády v Jižní Osetii.
Stručně shrnuto, prezident je už dnes formálně vrchním velitelem přibližně milionu vojáků. V budoucnu by o jejich bojovém nasazení v zahraničí rozhodoval sám.
U ruských sousedů ale Medveděvovy plány vzbuzují jen další obavy. Kreml pode nich chce nasazovat svou vojenskou mašinerii jako nátlakový prostředek a zajistit si svou nadvládu v postsovětském prostoru. V Kyjevě vycházející list Ukrajina Malodaja si z Medveděva utahuje, že už se vidí novým Napoleonem. Z Moskvy se opakovaně ozývají hlasy, jež zdůrazňují ruské nároky na Krym.
Ruští ústavní experti jako Michail Krasnov, prezident institutu Indem, záměr Medveděva kritizují. Stejný názor má i jeden z autorů ruské konstituce (z roku 1993) Viktor Šejnis, který plány Kremlou označuje v listu Kommersant za „absolutně neústavní".
Foto: archiv Kremlu a ruské armády
