V souvislosti se 70. výročím svržení atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki se v Moskvě ozývají hlasy žádající ustavení mezinárodního tribunálu. Jak zaznělo ze Státní dumy, dolní parlamentní komory, postup Spojených států v srpnu 1945 musí být konečně právně a jednotně zhodnocen.
Volá se po vytvoření mezinárodního tribunálu. Jak při přednášce na Moskevském státním institutu pro mezinárodní vztahy prohlásil předseda dumy Sergej Naryškin (Jednotné Rusko), shození atomových bomb na obě japonská města - jediné v lidských dějinách - nebylo nikdy předmětem vyšetřování mezinárodního vojenského tribunálu.
"Ještě ne," zdůraznil. "My ale víme, že zločiny proti lidskosti se nepromlčují."
V ruské historii mají Hirošima a Nagasaki zvláštní rozměr, protože útoky na ně nesloužily jen k tomu, aby přiměly Japonsko ke kapitulaci. Jejich cílem také bylo "srazit naši zemi, tehdejšího spojence USA, na kolena", tvrdí zmíněný politik.
Jedno je podle něj jisté. Když Američané sáhli roku 1945 po těchto prostředcích, nebyly k tomu ani humanitární důvody, ani vojenská nutnost.
Volání po vojenském tribunálu podporuje i místopředseda Státní dumy Andrej Isajev (Jednotné Rusko). Jsou k tomu podle něj všechny důvody. USA svržení bomb stále vysvětlují jako vynucené opatření, což by ale měl podle jeho názoru posoudit právě mezinárodní tribunál.
"Vláda jedné z nejvlivnějších zemí v podstatě líčí zločin proti lidskosti jako ctnost. To je velmi nebezpečný precedens a odpovědným to do budoucna dává volnou ruku k podobným zločinům," vysvětluje Isajev.
Tribunál by si měl položit otázku, jestli jsou si USA svého zločinného jednání vůči civilnímu obyvatelstvu vědomy, míní místopředseda dumy. Pro něj osobně nebylo svržení atomových bomb ničím jiným než jasnou mocenskou demonstrací síly vůči Sovětskému svazu, podobně jako bylo mocenskou demonstrací bombardování Drážďan na samém konci války (nejničivější 13. a 15. února 1945).
Podle některých ruských expertů byla reálná šance zastavit válku, což dokládají existující dokumenty. Japonsko už se prý chystalo přijmout podmínky postupimského prohlášení, které bylo uveřejněno 26. července 1945, a kapitulovat. Informoval o tom japonský velvyslanec v SSSR na konci července.
Jeho návrh ovšem nejvyšší japonské vojenské velení zprvu nepřijalo. Sovětský svaz nicméně pokračoval v diplomatickém úsilí a už 6. srpna, tedy v den svržení první atomovky, oznámil japonský ministr zahraničí Shigenori Togo připravenost Japonska kapitulovat podle podmínek navržených Sovětským svazem. Není vyloučeno, že o tom Američané věděli, protože přichytávali vyslání japonského ministerstva zahraničních věcí. To mohla být ostatně rozhodující věc, proč se rozhodli svrhnout ještě jednu bombu.
Předseda dumy Naryškin prohlásil, že dnešní americká vláda sice nechce tragédii Hirošimy a Nagasaki nikterak zatajovat, ale tehdejší pokrytectví a cynismus ano. To v jeho očích vrhá stín na současnou americkou politiku. Koneckonců kráčí ve stopách stejné ideologie vlastní exkluzivity, dodal ruský politik.
