Na 50 tisíc věřících se dosud podle televize Vesti přišlo do moskevského chrámu Krista Spasitele naposledy rozloučit s patriarchou ruské pravoslavné církve Alexijem II., který v pátek zemřel. Několikakilometrový zástup věřících, kteří chtěli vzdát poslední poctu u rakve zesnulého patriarchy, se nezmenšil ani v noci.
Panychida potrvá až do úterního rána. Patriarcha bude v moskevském chrámu Zjevení Páně pochován v úterý.
Přípravu obřadu řídí metropolita Kirill, dosavadní "ministr zahraničí" moskevského patriarchátu, který byl v sobotu vybrán dočasným zástupcem patriarchy, než bude do šesti měsíců zvolen nástupce Alexije II. Již den po pohřbu, ve středu, synod stanoví datum voleb.
Právě Kirill, těšící se pověsti reformátora, je spolu s dosavadním vedoucím patriarchátu, konzervativním metropolitou Klimentem, údajně podporovaným Kremlem, považován za hlavního favorita.
Volba nového patriarchy naznačí i další - liberálnější či konzervativnější - směřování církve, která se za Alexijova působení značně sblížila s Kremlem. Pohřbu se ostatně mají zúčastnit i nejvyšší státní činitelé.
"Metropolita Alexij v 80. letech psal (sovětskému prezidentovi) Michailu Gorbačovovi o nezbytnosti úplné a definitivní odluky církve od státu. Za léta Alexijova působení jako patriarchy se sblížení církve a státu - nikoliv institucionální, ale symbolické - stalo zjevným," napsal dnes list Vedomosti.
Alexij byl zvolen do čela církve v roce 1990, poprvé od roku 1917 v alternativních volbách, o jejichž výsledku předem nerozhodly sovětské úřady.
List The Moscow Times dnes připomněl, že Alexij pomohl odvrátit hrozbu občanské války při rozpadu Sovětského svazu, zejména při pokusu o komunistický puč, kdy veřejně varoval, že pozdvihnout zbraň proti neozbrojeným civilistům znamená spáchat hluboký hřích, kterým se hříšník vydělí z církve. V 90. letech však podporoval Moskvu ve dvou čečenských válkách.
Zatímco zahraniční experti nevylučují, že patriarcha mohl být svého času nucen spolupracovat s tajnou komunistickou policií KGB jako prý všichni ruští biskupové, ruská média připomínají, že Alexij čelil tlaku sovětské moci "spíše diplomatickými než disidentskými metodami". Kupříkladu do kláštera, který byl předurčen k přeměně v sanatorium, zval delegace ze zahraničí tak dlouho, až se úřady s jeho existencí smířily.
Vnější stránkou obrody víry za Alexijova působení v čele církve se stala obnova tisíců kostelů a stovek klášterů. Zatímco v roce 1988, na tisíciletí pokřtění Rusi, bylo v zemi jen sedm tisíc farností a 21 klášterů, v současnosti působí na 30 tisíc farností a 459 klášterů. V roce 1990 se k víře hlásila necelá čtvrtina Rusů, nyní jsou to téměř tři čtvrtiny.
Podle průzkumu nezávislého střediska Levada však jen osm procent Rusů zavítá do kostela častěji než jednou za měsíc, velký půst dodržují jen tři procenta a jen každý padesátý zná všech deset přikázání.
Foto: AP a Reuters
