Křehké příměří a hrozící bankrot: Ještě nikdy nebyly podmínky před parlamentními volbami tak špatné jako nyní. O to více pak prozápadní vedení okolo prezidenta Petra Porošenka doufá, že nedělní hlasování pomůže zemi stabilizovat. Téměř po roce od začátku hluboké krize je pro mnoho Ukrajinců cesta k volebním urnám dlouho očekávaným návratem k politice. Boje s více než 3600 mrtvými ale ukazují, jak moc je někdejší sovětská republika rozdělená.
Anketa:
O víkendu volí Ukrajinci nový parlament. Jaká si myslíte, že bude ekonomická a bezpečnostní situace na Ukrajině tak půl roku po volbách?
- Přibližně stejná jako dnes. 25 %
- Lepší. 25 %
- Horší. 25 %
- Je mi to jedno. 25 %
S otevřením hlasovacích místností skončí špinavá předvolební kampaň. Kandidáti Opozičního bloku, mezi nimiž je řada představitelů někdejšího režimu, čelili i tělesným útokům. Radikálové měli radost z toho, že je surově házeli do kontejnerů na odpadky.
Experti varují před zhoršujícím se klimatem v zemi. Netrpělivost a vztek rostou tváří v tvář šnečímu tempu slibovaných reforem. Politolog Volodimir Fesenko varuje, že společnost stále silněji rozlišuje mezi "našimi" a "ostatními". Hovoří o "ozvěnách války".
Chaos před prvními parlamentními volbami po ruské anexi poloostrova Krym může být sotva větší. Na východě Ukrajiny, kde vládní jednotky bojují proti proruským silám, se hlasovat nebude.
"Takové volby u nás nestrpíme," prohlásil důrazně vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Povstalci na území, které mají pod svou kontrolou, ohlásili vlastní volby na 2. listopadu.
K tomu všemu je ještě vláda v Kyjevě pod tlakem Moskvy kvůli dlužným miliardám za plyn.
Ačkoli je Porošenko v úřadu teprve pět měsíců, jsou volby jeho poslední šancí, jak svou klesající popularitu přeměnit v parlamentní většinu. Ještě stále může sociální problémy připsat na vrub předchozí vlády a tlaku Ruska.
Bez shody s Ruskem se totiž krize zhoršuje. Bez konstruktivní většiny v parlamentu hrozí co do velikosti území druhému největšímu státu Evropy bezvládí.
O přízeň 36 milionů voličů se uchází více než šest tisíc kandidátů. Ve vstup do Nejvyšší rady, tedy jednokomorového ukrajinského parlamentu, mohou podle průzkumů veřejného mínění doufat především ti, kteří byli vidět během zimních protestů proti svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který uprchl do Ruska.
"To je ten nejdůležitější výsledek událostí na Majdanu," míní politolog Fesenko. Obrázky protestů na centrálním kyjevském náměstí Nezávislosti, lidově Majdanu, tenkrát obletěly celý svět.
Blok Petra Porošenka si podle průzkumů nadále udržuje náskok. Jeho lídrem je kyjevský starosta Vitalij Kličko, který ale zastává pouze roli tažného koně. "V žádném případě nechci mandát přijmout," řekl někdejší boxerský šampion, který chce raději zůstat na radnici.
Hlavní osobou v kampani je proto sám prezident, který i přes stanovenou nadstranickost objížděl zemi. Neustále se nechával fotografovat v uniformě po boku vojáků v blízkosti východní fronty. V televizních rozhovorech pak očividně unavený Porošenko vyzýval k podpoře svého mírového plánu.
Občanská válka není v předvolební kampani žádným tabu. "Čas pro sjednocení," hlásí plakáty s odkazem na hrozbu dalšího rozštěpení země.
Pokus někdejší premiérky Julije Tymošenkové udělat z přistoupení k NATO volební téma, se ukázal jako výstřel naprázdno, ačkoli vstup podporuje podle sondáží 56 procent Ukrajinců.
Jen očividná podpora ale její straně Vlast hlasy nepřinese. Stan této strany na Majdanu, kde se sbírají podpisy k referendu o NATO, stojí osiřelý.
Nevládní organizace Voličský výbor Ukrajiny odhaduje, že v parlamentu zasednou ze dvou třetin nováčci. Jejich práceschopnost prý lze sotva očekávat. Politolog Taras Berezovec již varuje před "obrovskou směsí" nezkušených poslanců. Bojí se toho, že již v roce 2016 budou nutné nové volby.
Hlavní síly bojující o křesla v ukrajinském parlamentu |
|
Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím "čestným vůdcem" a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU. Strana dominuje předvolebním průzkumům, podle kterých má šanci získat hlasy 33,8 procent lidí, kteří se již rozhodli jít k volbám. Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad. Poslední průzkum dával straně šanci na zisk necelých devíti procent hlasů, což by jí stačilo na třetí místo.
Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, která byla založena v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů. Podle posledních průzkumů by mohla strana skončit ve volbách na druhém místě s 12,8 procenty. Silná Ukrajina - Konzervativní strana, která by mohla získat přes pět procent hlasů. Předchůdkyně strany byla založena v roce 1999 pod názvem Strana práce Ukrajiny, později se stala součástí proruské Strany regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče a obnovena byla letos v dubnu. Lídrem strany je kdysi jedna z hlavních postav Strany regionů, bývalý vicepremiér, ministr hospodářství a guvernér centrální banky Serhij Tihipko (54), který byl ze Strany regionů vyloučen, protože ve vnitropolitickém konfliktu zastával kompromisní stanoviska. Opoziční blok slibuje mír na Ukrajině, decentralizaci moci a ekonomický "patriotismus".
Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená a mohla by získat necelých sedm procent hlasů. V uplynulých třech volbách se BJuT vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, která byla hlavní tváří takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna. Další strany: |
