Ohlášený návrat Vladimira Putina do Kremlu přijala většina Rusů jako hotovou věc. Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada, jehož výsledky tisk zveřejnil právě na páteční Putinovy 59. narozeniny. Podle většiny dotázaných, 52 procent, už Rusko od Putina nečeká změny k lepšímu, opak si myslí jen šest procent Rusů.
Putin, kterému ústava nedovolovala ucházet se v roce 2008 o třetí mandát za sebou, předal prezidentské křeslo Dmitriji Medveděvovi, kterého si za nástupce osobně vybral, a sám přešel do čela vlády. Poslední zářijovou sobotu na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko Medveděv Putina vyzval, aby se do Kremlu vrátil, a Putin na oplátku nabídl Medveděvovi premiérský post. Nového prezidenta bude Rusko volit v březnu.
Putinovo rozhodnutí přijaly dvě pětiny Rusů jako samozřejmou věc, bez zvláštních emocí, prostě tak, že Medveděv po čtyřech letech vrací funkci. Skoro třetina jej schvalovala a šest procent dotázaných "si oddychlo". Pětina však pocítila negativní emoce: šest procent se naštvalo, stejné množství se znepokojilo a osm procent pocítilo podráždění. Dohodu ve vládnoucím tandemu skoro čtvrtina považuje za "spiknutí dvou politiků za zády národa".
Celkově podle Alexeje Graždankina z Levady společnost nepovažuje rozluštění kremelské tajenky za žádnou epochální změnu, protože se odehrálo jen to, co se čekalo, a prezident Medveděv se v masovém vědomí nestal samostatnou politickou osobností. Rusové jsou sice Putinem trochu unaveni, ale i tak zůstává nejpopulárnějším politikem. Za těchto nálad nebude podle tohoto sociologa otázkou, která strana v prosincových parlamentních volbách zvítězí, ale zda Jednotné Rusko dostane 60, nebo 70 procent hlasů.
"Lidé jsou nespokojeni s nynější mocí, ale ještě ne natolik, aby se snažili něco změnit," konstatoval v listu Kommersant Sergej Ivaněnko z opoziční strany Jabloko.
