Spolu s tím, jak postupně roste význam přírodních zdrojů v severních polárních oblastech, zvětšuje se i potřeba tento region pro ty které národní zájmy bránit. To si velmi dobře uvědomuje i Rusko, které už před pěti lety oznámilo, že začíná budovat vlastní polární strategii. Svou roli v ní sehraje i obrněné vozidlo Rytíř, o jehož některých parametrech čerstvě informoval ruský tisk.
Podle něj bude nové bojové vozidlo pěchoty (BVP) určené pro drsné podmínky polárních oblastí výrazně odlišné od obrněné vojenské techniky, která se dosud v Rusku vyrábí.
Ministerstvo obrany v Moskvě zadalo vývojářům základní takticko-technické parametry, jež by rytíř (pыцарь) měl splňovat pro používání motostřeleckými jednotkami v arktické zóně.
Na projektu začala pracovat firma Kurganmašzavod, jež je součástí strojírenského koncernu Traktorové závody.
Namísto obvyklého dieselového motoru se pro nové BVP vyvíjí motor plynoturbínový, který v polárních podmínkách lépe funguje a rychleji startuje. Podmínkou je, aby se tak dělo bez problémů při teplotách kolem mínus 50 stupňů Celsia.
Rusové uvádějí, že jsou po Spojených státech druhou zemí na světě, jež má zkušenosti s projekty plynoturbínových motorů určených pro obrněnou techniku.
Rytíř, který ale nemusí být jménem budoucího polárního obrněnce, se v Kurganmašzavodu ve svém počátečním stadiu vyvíjí současně se středním obrněným transportérem Kurganěc-25. V základní verzi ho bude ovládat tříčlenná posádka a stroj pojme osm pěšáků s plnou výzbrojí. První prototyp tohoto stroje má mít ruská armáda k dispozici letos na jaře.
Vzhledem k tomu, jak mimořádně složitým systémem rytíř bude, nerozběhne se jeho sériová výroba podle nynějších plánů dříve než na začátku příští dekády.
Hmotnost rytíře by neměla překročit 20 tun (Kurganěc-25 má vážit nejvíce 25 tun) a pro něj vyvinutý motor by měl být v budoucnu využíván i v civilním průmyslu.
Arktická oblast je jen řídce obydlená, což platí také pro vzdálenosti mezi vojenskými základnami. Rytíř bude tudíž muset být více autonomní než jeho příbuzní sloužící v jižnějších zeměpisných šířkách.
Rytíř je ale jen jedním z dlouhé řady projektů, jež Rusko v rámci armády a polárních oblastí plánuje. Na nákup nové obrněné techniky, především od domácích výrobců, Kreml plánuje značné sumy. Pokud jde o tanky, armáda jich chce v příštích deseti letech získat nových či zmodernizovaných až 2300.
Modernizace ruských pancéřových vojsk je nejen potřebná, ale i nezbytná, neboť mnoho ruských vojáků slouží na technice, která je s mírnou nadsázkou zralá do muzea.
Dobře vyzbrojené souostroví
Stále rostoucí zájem ruského ministerstva obrany o arktické oblasti je možné dokumentovat i na příkladu Nové země, souostroví oddělující Barentsovo a Karské moře. Nejenže rezort obrany plánuje zrevidovat předchozí záměr zrušit tamní letiště Tiksi, ale chce ho naopak zmodernizovat a rozmístit zde těžké záchytné stíhače MiG-31. Technicky jde sice o plody studené války, ale Rusové oznámili, že do konce desetiletí 60 těchto strojů zmodernizují.
V mořských hlubinách u Nové země plní zvláštní úkoly vojenský atomový batyskaf AF-12 Lošarik. V útrobách tohoto poměrně dobře utajovaného křížence ponorky a batyskafu pracuje 25 členná posádka.
Podmořské plavidlo dlouhé asi 60 metrů, jež nenese žádné zbraně, se může potopit do hloubky až šesti kilometrů.
