Parlament sesadil Janukovyče. Jako řádění nacistů! reagoval

Mocenská struktura ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, pevně v posledních letech odolávající kritice Západu i tlaku opozice, se po třech měsících mocenského zápasu zhroutila. Parlament převzal exekutivní pravomoc a dosud vězněná expremiérka Julija Tymošenková opustila vězení.

Stále naléhavěji však zaznívá obava, že cenou za vítězství prozápadních sil může být rozpad země. Prezident se uchýlil do Charkova a pravomoc nových vládců Kyjeva neuznává. Opozice ho zbavila úřadu a na květen vypsala prezidentské volby. Podle optimistů hrozí Ukrajině dvojvládí, podle pesimistů rozpad.

Dvě největší ukrajinská města se dnes vydala opačným směrem a stala se místem, kde se může rozhodnout o budoucnosti země. Zatímco v kyjevském parlamentu poslanci likvidují kritizované zákony z éry Janukovyče a hlasují o složení přechodné vlády, v Charkově na východě poslanci ruskojazyčných regionů označili kyjevské vzbouřence za vrahy a teroristy a rozhodli se převzít odpovědnost za "ústavní pořádek" do svých rukou. Své stoupence povolali do zbraně.

Sám prezident v televizním projevu z Charkova označil mocenské změny v Kyjevě za státní převrat a ujistil své stoupence i odpůrce, že nehodlá podat demisi ani opustit zemi. Akce radikální opozice, které v Kyjevě vedly k faktickému převratu, přirovnal k řádění nacistů ve 30. letech minulého století. Veškerá páteční a sobotní rozhodnutí ukrajinského parlamentu jsou podle Janukovyče nezákonná. "Není to opozice, jsou to banditi," řekl rozhořčeně prezident.

Opozice na jeho projev reagovala oznámením, že hlava státu nemůže vykonávat své ústavní pravomoci. Je tudíž zapotřebí mimořádných prezidentských voleb, které se uskuteční 25. května. Poslanci svůj návrh odhlasovali za skandovaného potlesku a zpěvu ukrajinské hymny.

Už v sobotu dopoledne parlament zahájil radikální obměnu klíčových postů, z nichž poslanci odvolali prezidentovy věrné. Novém šéfem sněmovny se stal poslanec strany Vlast Oleksandr Turčynov, novým ministrem vnitra byl jmenován opozičník Arsen Avakov. Loajalitu novému šéfovi přišli velitelé hlavních bezpečnostních složek vyjádřit přímo do parlamentu. O místo přišel generální prokurátor Viktor Pšonka, ministr obrany Pavlo Lebeděv na odvolání nečekal a prchl na poloostrov Krym.

Poslanci také schválili zákon, který umožnil propustit vězněnou expremiérku Tymošenkovou bez souhlasu prezidenta. Několik hodin poté opustila Tymošenková charkovskou věznici, kde si odpykala dva a půl roku ze svého sedmiletého trestu za údajné zneužití pravomocí. V prvním prohlášení na svobodě oznámila, že chce kandidovat na prezidentku a dnešek označila za pád diktatury na Ukrajině. Po příletu do Kyjeva pak vyjádřila přesvědčení, že Ukrajina v blízké budoucnosti vstoupí do Evropské unie.

Rázné kroky Majdanu (centra protivládních demonstrací v Kyjevě) a jeho zástupců ve sněmovně nezůstaly bez reakce. Proruští poslanci je důrazně odsoudili na svém sjezdu v Charkově, po dvou dnech mlčení se ozvala i Moskva.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dal průchod svému rozhořčení nad vzniklou situací v telefonickém rozhovoru s partnery z Berlína, Varšavy a Paříže. Právě oni totiž zprostředkovali páteční dohodu Janukovyče s opozicí, kterou podle Lavrova povstalci nedodržují. Místo konsolidace a uklidnění se v Kyjevě "ozbrojení extremisté" dopouštějí pogromů a ohrožují svrchovanost Ukrajiny. Západ by měl využít svého vlivu a zasáhnout, konstatoval Lavrov, který v podobném duchu mluvil i s americkým protějškem Johnem Kerrym. Bílý dům však vývoj hodnotí optimisticky.

Evropští politici především vítali propuštění Tymošenkové a vyhlášení předčasných prezidentských voleb na Ukrajině; samotné převratné dění v zemi nekomentovali. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je nyní třeba udělat vše proti rozpadu Ukrajiny. Za nynějšího jediného legitomního partnera české vlády v zemi přitom označil parlament v Kyjevě.