Rusko vydá v roce 2009 na vojenské výdaje téměř 50 miliard dolarů (zhruba 930 miliard korun) bez ohledu na ekonomickou krizi. Prohlásil to dnes místopředseda vlády Sergej Ivanov. Rozpočet na obranu Ruské federace však stále zůstává na pátém místě na světě. Daleko přede všemi jsou Spojené státy.
Prezident Dmitrij Medveděv si Ivanova, který v kabinetu zodpovídá za zbrojní průmysl, podle ruských zdrojů povolal a řekl mu, že obranný průmysl musí být uchráněn před finanční krizí. Ta už Rusko postihla.
ČTĚTE TAKÉ: Stojí ruský medvěd na hliněných nohou?
"Vojenskoprůmyslový komplex začíná pociťovat úvěrové problémy," řekl Ivanovovi Medveděv. "Jsem přesvědčen, že musíme především podpořit obranný sektor. Nemůžeme připustit platební krizi a máme k tomu nutné zdroje," dodal.
Ivanov uvedl, že obranné zakázky v roce 2009, které bude jako součást státního rozpočtu v pátek schvalovat parlament, dosáhnou 1300 miliard rublů (49,32 miliardy dolarů). Žádné srovnání s letošním rokem není k dispozici, ale v poslední letech se zbrojní výdaje Ruska trvale zvyšují.
Ruští vedoucí představitelé vidí v silné armádě symbol obnovy země a důležitý nástroj své důrazné a sebevědomé zahraniční politiky. Zbrojní průmysl je také jedním z mála odvětví, v němž je Rusko schopné konkurovat zahraničí.
Před rokem celý svět sledoval, jak ruské strategické bombardéry začaly opět křižovat oblohu nad Atlantikem i Pacifikem. Dva bombardéry Tu-160 dokonce odletěly na přátelskou návštěvu do Venezuely. Cílem mise bylo ukázat, že se Rusko nebojí vycenit zuby přímo před nosem Spojených států. Akce završila dvanáctiměsíční období, kdy ruské bombardéry obnovovaly praxi ze sovětské éry - dlouhodobé letecké hlídky nad Atlantikem, severním pólem a dokonce i Aljaškou.
Vojenští analytici se různí v názoru na to, čeho se Rusko těmito lety snaží dosáhnout. Někteří tvrdí, že ohrožují bezpečnost západních států, jiní jsou toho mínění, že Kreml se jen udatně buší do hrudi ve snaze potěšit ruské voliče. Ruští piloti tomu poťouchle říkají "přátelské mise".
Zhoršené vztahy Ruska se Západem, jež po srpnové vojenské intervenci v Gruzii dosáhly nejnižší úrovně od dob takzvané studené války, jen posílily odhodlání Kremlu posilovat národní obranu.
Medveděv dal jasně najevo, že nebude litovat ani prostředků, ani úsilí k modernizaci armády. Podle jeho slov Rusko musí do zbrojení investovat finanční prostředky bez ohledu na globální finanční situaci.
Ruský premiér Vladimir Putin v září řekl že Rusko v příštím roce zvýší výdaje na obranu a bezpečnost na 94,1 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun). Proti letošku je to navýšení o 27 procent.
Největší země světa však za Spojenými státy a vůdčími státy Severoatlantické aliance stále zaostává. Američané vydají na obranu dokonce čtrnáctkrát více, než Rusové. Oněch 711 miliard dolarů (12, 7 bilionu korun) však zahrnuje války vedené v Afghánistánu a Iráku.
Před Rusko se poměrně nedávno dostala i Čína, která letos utratila za obranu 58,8 miliard dolarů (1,1 bilionu korun).
Foto: Reuters, AP, archiv
