Okamžitou likvidací jakéhokoli cíle, který by ohrozil ruské síly v Sýrii, pohrozil ruský prezident Vladimir Putin. Armáda má přitom postupovat "mimořádně tvrdě". I když konkrétně neřekl, komu varování adresuje, jeho slova očividně mířila na Turecko, jehož armáda v listopadu sestřelila ruský bombardér, který údajně narušil turecký vzdušný prostor. Putin rovněž na setkání s vedením armády slíbil další modernizaci ruské výzbroje.
Šéf Kremlu armádě nařídil, aby zasahovala "mimořádně tvrdě" a likvidovala vše, co ohrožuje ruské ozbrojené síly v Sýrii. "Veškeré cíle ohrožující ruské uskupení nebo naše pozemní infrastruktury musejí být okamžitě zničeny," zdůraznil Putin.
V této souvislosti mimo jiné připomněl, že ruská vojenská základna v Sýrii byla posílena dalšími bojovými letouny, ale také systémy protivzdušné obrany.
Mezi Ruskem a Tureckem propukla vážná diplomatická roztržka, když turecké stíhačky 24. listopadu sestřelily ruský letoun Su-24 kvůli tomu, že údajně letěl tureckým vzdušným prostorem, což Moskva odmítá. Rusové následně zavedli protiturecké sankce, především ekonomické. Zároveň Ankaru obvinili z finanční podpory Islámského státu (IS), mimo jiné tím, že od něj Turci kupují ropu. Turecko to popírá.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes řekl, že jeho země se zdržuje reakcí na ruské úsilí oplácet Turecku sestřelení letounu, ale dodal, že i trpělivost Ankary má své meze. "Jestliže jsme až dosud nereagovali na všechno, co nám dosud činili, nebylo to proto, že bychom se báli nebo měli pocit viny," řekl turecký ministr televizi NTV.
Putin zdůraznil, že ruská vojenská operace v Sýrii je nezbytná pro ochranu Ruska před tamními extremisty. Dodal, že odražení této hrozby je hlavním cílem ruské letecké kampaně zahájené 30. září.
"Naše činy nevycházejí z nepochopitelných a abstraktních geopolitických zájmů. Nechceme testovat naše zbraně a podrobit zkoušce náš systém obrany. Hlavní je předejít možnému ohrožení pro Rusko," uvedl Putin.
Putin řekl, že ruská vojenská akce na podporu ofenzivy syrské armády pomohla změnit situaci na zemi. Rusko podle něj pomáhá také některým jednotkám opoziční Svobodné syrské armády v boji proti "teroristům", a sice poskytováním krytí ze vzduchu a dodávkami zbraní. Svobodná syrská armáda je Západem podporovaná povstalecká skupina, která bojuje proti Asadovu režimu. "Několik jednotek (FSA) o více než 5000 mužích, spolu s běžnou armádou, podniká ofenzivu proti teroristům v provinciích Homs, Hamá, Halab a Rakka," řekl Putin. "Poskytli jsme jim leteckou podporu, stejně tak i syrské armádě, a pomohli jsme jim se zbraněmi, municí a dalšími dodávkami," dodal.
Jak poznamenaly světové agentury, zatímco Putin zněl jednoznačně, jeho mluvčí Dmitrij Peskov o pár hodin později uvedl, že prezident měl na mysli, že Rusko posílá zbraně a další dodávky syrským vládním jednotkám a nikoli FSA. Vzdušnou podporu ale prý poskytují oběma. Prohlášení mluvčího Kremlu je považováno za pokus zmírnit případnou reakci ze strany Bašára Asada, který označuje FSA a další umírněné povstalecké skupiny za teroristy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za "obrovskou chybu" to, že Západ trvá na odstoupení syrského prezidenta Bašára Asada a nespolupracuje více s Ruskem na boji proti Islámskému státu. Západ podle něj s Moskvou není tolik v kontaktu kvůli tomu, že nesouhlasí s ruskou podporou Asada. "Myslíme si, že o osudu Asada musí rozhodnout sami syrští lidé," dodal k tomu Lavrov na konferenci v Římě.
Ministr obrany Sergej Šojgu podotkl, že ruské letouny už v Sýrii provedly čtyři tisíce bojových výpadů a zničily přitom osm tisíc cílů "teroristů". Rusko údajně do Sýrie přemístilo 214 tisíc tun dodávek na podporu vojenské akce v Sýrii a pomohlo obnovit opravárnu tanků v provincii Homs.
Putin dále označil za klíčovou prioritu "posílení bojového potenciálu strategických jaderných sil a uskutečnění vesmírných obranných programů". Šojgu při té příležitosti řekl, že armáda letos dostala 35 mezikontinentálních balistických raket, a předložil stejně ambiciózní plány na modernizaci zbraní pro příští rok, a to i navzdory poklesu ruské ekonomiky.
Šojgu připomněl, že ruská armáda letos dostala 35 nových mezikontinentálních balistických raket, 243 letounů, 90 systémů protivzdušné obrany a 1172 tanků a dalších ozbrojených vozidel. Námořnictvo má dvě nové jaderné ponorky vybavené mezikontinentálními balistickými raketami, dvě univerzální ponorky a osm válečných lodí.
