Ruský prezident Vladimir Putin se ve středu virtuálně zúčastnil slavnostního otevření nové okružní linky moskevského metra. Ta je s 31 stanicemi na 70 kilometrech nejdelší v moskevské podzemce - a podle ruských úřadů i nejdelší okružní linkou na světě, když v tomto směru předstihla kruhovou trasu pekingského metra.
"Až se setkám s předsedou ČLR (Si Ťin-pchingem), tak - pokud to program dovolí - rádi to našim hostům ukážeme," řekl Putin podle agentury Interfax. Od nové linky si slibuje kvalitativní změnu v moskevské dopravě, pro kterou jsou typické prakticky ustavičné dopravní zácpy.
Plánek moskevského metra se s trochou fantazie podobá obřímu loukoťovému kolu, ve kterém nová "velká okružní linka", stavěná od roku 2011, spojuje všechny radiální trasy ve vzdálenosti přibližně deseti kilometrů od dosavadní okružní linky. Odhaduje se, že nová okružní linka ušetří při mnoha cestách moskevskou podzemkou 35-45 minut.
Moskevská podzemní dráha patří k největším a nejvytíženějším na světě. První linka byla uvedena do provozu v roce 1935. Moskevské metro bylo stavěno jako výkladní skříň komunistického režimu, a i tak i v současnosti projížďka metrem - alespoň v centru města a mimo dopravní špičky - působí dodnes i jako výlet do historie. Desítky stanic ostatně figurují na seznamu historických památek.
Až v roce 2021 se ženy dočkaly svolení řídit soupravy metra. V plánech se ale od roku 2026 počítá se soupravami, které se obejdou bez člověka. Na nové lince, ve středu uvedené do provozu, se má od počátku uplatňovat částečně či zcela automatický provoz.
