Konec sbližování. V pondělí ruský prezident Dmitrij Medveděv pohrozil, že zmrazí veškeré vztahy se Severoatlantickou aliancí. Vojenské záležitosti už uložil k ledu minulý týden. Důsledky nejnovější kavkazské války za posledních čtrnáct dní ničí dvě dekády budované porozumění.
Blíží se nová studená válka?
ČTĚTE TAKÉ: Rusko zastavilo vojenskou spolupráci s NATO
„Studený mír", tak se obecně označuje situace po rozpadu Sovětského svazu. Dnes, téměř dvě dekády po kolapsu rudé říše, to vypadá, že NATO a Rusko stojí opět na začátku dlouhé cesty k nalezení společné řeči.
Hrozba Moskvy zastavením veškeré spolupráce se Severoatlantickou aliancí následuje jen několik dní poté, co Kreml ohlásil zmražení vojenských vztahů. Úplné přerušení styků však 
zatím nepřišlo.
Podle Američanů jde pouze o logický vývoj situace. "Neumím si představit, že bychom se za daných podmínek angažovali do nějaké vojenské spolupráce s Ruskem, dokud se nevyřeší situace v Gruzii," řekl minulý týden na briefingu mluvčí pro národní bezpečnost Gordon Johndroe.
Profesor mezinárodních vztahů Radžán Menom z Lehighské univerzity v Pensylvánii si myslí, že Rusko vyprovokoval k tvrdšímu postupu Západ.
„Naše dobře míněná ultimáta pouze zvýší ruskou nesmlouvavost. A nadutá rétorika zahrnující sliby Gruzii, které nemůžeme splnit, jen nabourává naši důvěryhodnost a dále oslabuje pozici Gruzie," varuje Menom podle thinktanku Council on Foreign Relations.
Plných 47 procent Rusů přitom podle průzkumu společnosti VTsIOM věří, že se velké západní demokracie snaží vyřešit své problémy na vrub Ruska. O něco méně obyvatel největší země světa, 44 procent, se dokonce domnívá, že by Moskva měla spolupracovat se zeměmi, které nesdílejí západní pohled na svět.
Tento průzkum vznikl ještě před začátkem bojů v Gruzii. Mezi 12. a 13. červencem se VTsIOM dotázal 1600 lidí po celém Rusku.
Kreml však stále zůstává pro Západ partnerem, a to hlavně obchodním, protože Evropa by se bez ruských surovinových dodávek jen těžko obešla. Rusko zůstává i nyní v elitní skupině nejrozvinutějších zemí planety G8 a stále zastává důležitou roli v mnoha 
oblastech mezinárodní politiky, od řešení otázek nešíření jaderných zbraní až po boj se světovým terorismem.
„Faktem je, že USA s Ruskem musejí spolupracovat v otázce Íránu a nešíření jaderných zbraní, ale i v mnoha dalších obchodních záležitostech," vysvětluje republikánský senátor Richard Lugar, který se v devadesátých letech zabýval kontrolou pohybu jaderného materiálu po rozpadu SSSR.
„Neexistuje jediný důležitý problém ve světové politice nebo globální ekonomice, který by mohl být vyřešen bez Ruska. Není to ani konflikt s Íránem, otázka Severní Koreje a zcela určitě to není mír na Blízkém východě," prohlásil v rozhovoru pro německý magazín Spiegel bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Foto: Reuters, AP a NATO
