Boj o pól
Rusko požádá OSN o rozšíření svého území v Arktidě

Rusko hodlá v příštím roce požádat OSN o změnu hranic v oblasti Arktidy. Prohlásil to ruský vicepremiér Sergej Ivanov. Půjde o další krok v deklarovaném důsledném prosazování geopolitických zájmů Moskvy v oblasti, která je kvůli významnému nerostnému bohatství dlouhodobě předmětem zájmu severských států.

Otázku má na starosti komise OSN pro hranice kontinentálního šelfu, která řeší spory na základě Úmluvy OSN o námořním právu z roku 1982. Text konvence stanoví práva využívání přírodních, nerostných, energetických a biologických zdrojů od 200 do 350 námořních mil, pokud příslušný stát vědecky doloží, že se jedná o přirozené prodloužení kontinentálního šelfu.

"Očekávám, že příští rok předáme komisi OSN žádost podloženou vědeckými argumenty k rozšíření ruských hranic na našem kontinentálním šelfu v Arktidě," oznámil Ivanov. Vicepremiér připomněl, že Rusko vyslalo do oblasti druhou vědeckou expedici, aby oprávněnost ruské žádosti doložila.

Moskva opírá svůj nárok na arktické zdroje o tvrzení, že Lomonosovův hřbet, táhnoucí se pod hladinou Severního ledového oceánu od kontinentu směrem k pólu, je prodloužením ruského kontinentálního šelfu, a že tedy Rusko má právo na jeho ekonomické využívání.

Pře o Lomonosovův hřbet vede Rusko s Kanadou. Obě strany se ale dohodly, že vědecké důkazy by mohly spor vyřešit.

V úterý proto na dvouměsíční výpravu vyplul atomový ledoborec Rossija, který bude doprovázet vědeckou loď Akademik Fjodorov. Hlavním cílem expedice je změřit tloušťku usazenin na dně podél Lomonosovova hřbetu.

Rusko podobnou expedici uskutečnilo již před rokem. Loď Akademik Fjodorov tehdy doprovázel atomový ledoborec Jamal.

O území v arktické oblasti soupeří pět severských zemí: USA, Rusko, Kanada, Norsko a Dánsko. V regionu se podle expertních odhadů nachází asi 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zásob zemního plynu.