Rusko v pátek formálně předalo Srbsku všech šest darovaných stíhacích letounů MiG-29. Stalo se tak na velké slavnosti v den 73. výročí osvobození Bělehradu. Moskva je dala srbské armádě sice zdarma, jde však o zastaralé či vyřazené stroje, jejichž oprava a modernizace přijdou v přepočtu na několik miliard korun.
První dva letouny do Srbska přibyly v rozloženém stavu už 2. října. Oba pak technici sestavili, aby mohly být stejně jako čtyři zbylé darované migy alespoň vystaveny na páteční armádní slavnosti na vojenském letišti Batajnica nedaleko Bělehradu.
Srbský prezident Aleksandar Vučić během návštěvy Moskvy loni v prosinci, tehdy ještě jako premiér, po setkání s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem oznámil, že Srbsko od Ruska dostane buď zadarmo, anebo se slevou řadu zbraní. Kromě zmíněných migů rovněž 30 tanků T-72C a 30 průzkumných bojových vozidel BRDM-2.
Vučić i Šojgu se také páteční události v Batajnici zúčastnili. Oslavy zahrnovaly i leteckou přehlídku a předvedení různých bojových akcí, včetně například osvobození zajatého pilota.
Pokud jde o darované letouny MiG-29, bylo od začátku zřejmé, že jde o již zastaralé nebo vyřazené stroje, které vyžadují opravu a modernizaci. Moskva a Bělehrad se nakonec dohodly, že srbská armáda zaplatí jen modernizaci, která bude stát kolem 230 milionů eur (5,9 miliardy Kč).
Spolu s migy do Srbska zamířili i ruští letečtí technici, kteří budou pomáhat s úpravou a modernizací letadel. Ta by údajně měla být zařazena do služby už v příštím roce.
Srbsko usiluje o evropskou integraci, především o členství v Evropské unii, chce ale zůstat vojensky neutrální a nestojí o členství v NATO. Bělehrad je pod viditelným vlivem Ruska, které mu skýtá podporu v citlivých záležitostech, jako je problém Kosova, jehož nezávislost Bělehrad odmítá a neuznává ji mimo jiné ani Moskva.
Sousední balkánské státy sledují vyzbrojování srbské armády se znepokojením. Chorvatsko, které je členským státem NATO, už oznámilo nákup západních stíhacích letounů a další výzbroje. Krvavá balkánská válka, jejímiž hlavními aktéry byly Srbsko a Chorvatsko, si v první polovině 90. let vyžádala 110 tisíc mrtvých a miliony lidí bez domova.
