Ruští psychiatři a dětští odborníci jsou znepokojeni vysokým počtem sebevražd dětí a mládeže mezi pěti a 19 lety. Podle deníku Novyje Izvestija si jen v uplynulém roce dobrovolně vzaly život skoro tři tisíce Rusů v tomto věku.
Taťjana Dmitrijevová, ředitelka Státního výzkumného střediska sociální a soudní psychiatrie, na konci minulého týdne uvedla, že Rusko je v počtu sebevražd druhou zemí na světě.
Za posledních třicet let vzrostl v Rusku počet sebevražd dětí a mladých lidí třicetkrát. Alarmující je podle odborníků i fakt, že v přibližně 70 procentech případů se rozhodnou odejít ze života děti z funkčních rodin, které na první pohled nemají žádné vážné problémy. Kromě rodinných sporů, konfliktů s dalšími lidmi v okolí či nešťastné lásky má prý ale na vzrůstajícím počtu dětských sebevražd podíl i dostupnost alkoholu a narkotik.
Na vině jsou extrémy
"Dospívající ještě nemají zcela zformovanou psychiku. Problém je v tom, že oni se pokládají za dospělé, ačkoli jimi ve skutečnosti nejsou. Jsou ještě příliš zranitelní, impulsivní a mají sklony zadržovat v sobě negativní emoce. Pro dospívající existuje jen černá a bílá, bez přechodů," vysvětlil psycholog Vladimir Vojcech.
Jeho kolega Boris Položij varoval, že k sebevraždě mohou být děti dohnány nejen nedostatkem zájmu okolí, ale naopak i přemírou starostlivosti ze strany rodiny. "Rodiče často nekladou dostatečný důraz na výchovu dětí jako samostatných osobností, přesvědčených o svých schopnostech, které by na stres reagovaly konstruktivně," dodal odborník.
Zabiják alkohol
Socioložka Jelena Vronová zase v listu upozornila na snadnou dostupnost alkoholu či narkotik, které mohou být u mladých lidí katalyzátorem sebevražedných sklonů. Podle statistiky bylo 60 procent sebevražd v Rusku spácháno pod vlivem alkoholu, v západní Evropě je to asi 30 procent.
Určitým příznakem problémů ruské mládeže podle ní mohou být například internetové stránky, kde pubertální mladíci a dívky vášnivě diskutují o způsobech, jak odejít z tohoto světa. Podle vyjádření psychologa Vojcecha by občasnou psychologickou pomoc potřebovalo až 40 procent ruských školáků, kteří se ale v naprosté většině nemají kam obrátit.
V ruských školách sice psychologové pracují, podle odborníků však často mají nejen nedostatečnou etiku, ale i odborné znalosti. "Po dokončení vysoké školy noví psychologové mají jen malé znalosti dětské problematiky," tvrdí Vojcech.
Foto: Profimedia
