Projev o stavu země
Rusko si není možné vojensky podmanit! Putin zase perlí

Vojenské podmanění Ruska není reálné a všichni by si měli uvědomit, jak takové pokusy v minulosti dopadly. V projevu o stavu Ruské federace to prohlásil prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval před budováním amerického protiraketového deštníku v Evropě a před novými závody ve zbrojení.

Putin bez bližšího upřesnění řekl, že některé státy se v devadesátých letech snažily o rozpad Ruska krvavou jugoslávskou cestou. "Pamatujeme si, kdo u nás v devadesátých letech podporoval teroristy, které označoval za povstalce," řekl šéf Kremlu. Putin v minulosti opakovaně kritizoval mocenské oslabení Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Rozpad SSSR považuje za geopolitickou katastrofu 20. století.

"Pokud jsou pro řadu evropských zemí suverenita a národní hrdost zapomenutými myšlenkami a luxusem, tak pro Ruskou federaci znamená skutečná suverenita naprosto nezbytnou podmínkou existence," řekl ruský prezident. "Chci zdůraznit: buď budeme suverénní, nebo se ve světě rozpustíme. Ostatní země to samozřejmě musí také pochopit."

Putin rovněž kritizoval nynější vztahy se Západem. Přístup USA a jeho spojenců označil za "nervózní reakce" a řekl, že politika sankcí a zadržování není vůči Moskvě ničím novým. "Kdyby jich (sankcí) nebylo, tak by si vymysleli další cesty, jak Rusko omezit," dodal. Rusko jim prý čelí desítky až stovky let, a to vždy poté, když síla země vzroste.

"Mluvit s Ruskem z pozice síly je ale nesmyslné," zdůraznil Putin. Připomněl, že to byla Moskva, kdo ve druhé světové válce i přes prvotní neúspěchy rozdrtila nepřítele a osvobodila Evropu. Podíl USA a dalších spojenců nezmínil.

Při této kritice odsoudil americké plány na protiraketový deštník, jehož komponenty mají být rozmístěny i v Evropě. "Protiraketová obrana je hrozbou pro Rusko," řekl Putin. Dodal také, že deštník bude škodlivý i pro USA, které se systémem nechají ukolébat iluzí své vlastní nezranitelnosti.

Evropská část protiraketového štítu, který má ochránit spojence USA před hrozbou například íránských raket, je předmětem sporu mezi Washingtonem a Moskvou dlouhodobě. V rámci tohoto projektu mají být obranné systémy rozmístěny mimo jiné v Rumunsku či Polsku.

"Nechceme se nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení," řekl Putin. Zároveň dodal, že modernizace armády, která je schopná Rusko ochránit, bude pokračovat. Také varoval, že Moskva má ke své obraně i "nestandardní metody". Jejich povahu však neupřesnil.

"V tomto roce náš lid prokázal celonárodní rozkvět, životní pevnost a vlastenectví. Jsme připraveni přijmout jakoukoli výzvu doby a zvítězit," ukončil Putin svůj zhruba hodinový projev, který přednesl zákonodárci, ministry, soudci, duchovními a dalšími představiteli ruské společnosti.

Rusko dokáže bránit své krajany

Rusko také podle Putina ukázalo, že dokáže bránit své krajany. Šéf Kremlu zároveň zdůraznil, že Krym, který Moskva letos v březnu anektovala, byl k Rusku připojen po legitimním rozhodnutí tamního parlamentu.

"Prošli jsme zkouškami, které zvládá jen silný národ," řekl Putin na úvod svého projevu. Následně poděkoval obyvatelům země za to, že chápou smysl a význam ruských celonárodních zájmů.

Putin k anexi Krymu řekl, že to byl "historický akt opětovného znovusjednocení". Připomněl také, že Krym je jednou z kolébek ruské státnosti a "duchovní pramen" jednotné země i národa.

Zároveň obvinil Západ, že během krize na Ukrajině předvádí "čistý cynismus", a tvrdil, že přístup Moskvy k událostem na východní Ukrajině se ukazuje jako správný.

To, co se děje na jihovýchodě Ukrajiny, je podle Putina tragédie, na které Rusko nemá zájem. Vztahy Moskvy a Kyjeva označil za bratrské s tím, že Rusko bude Ukrajinu respektovat jako "bratrskou zemi".

"Každý stát má nezcizitelné a suverénní právo na vlastí cestu rozvoje... Rusko vždy toto respektovalo. Plně se to vztahuje na Ukrajinu a bratrský ukrajinský národ," řekl.

Putin rovněž hovořil o okolnostech, které vedly k nynějšímu konfliktu na Ukrajině. Vše prý začalo zdánlivě technickým rozhodnutím ukrajinské vlády odložit podpis asociační dohody s EU. Zdůraznil, že tehdejší režim dohodu nezrušil, jen její podepsání odložil. Následné masové protesty vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který se uchýlil do ruského exilu.

"Odsoudili jsme tento převrat, násilné únorové převzetí moci v Kyjevě. To, co nyní na Ukrajině sledujeme, tragédii na jihovýchodě, plně potvrzuje, že náš postoj je správný," uvedl.

"Jak může někdo podporovat ozbrojené převzetí moci, násilí a vraždy? ... Jak může někdo podporovat následné pokusy potlačit s pomocí ozbrojených sil obyvatele jihovýchodu, kteří s tímto bezprávím nesouhlasili? ... To je čistý cynismus. Jsem si jistý, že i sám ukrajinský národ bude hodnotit tyto události stejným způsobem," citovala agentura Reuters Putinovu kritiku západní podpory nové ukrajinské vlády.

Na východě Ukrajiny již řadu měsíců zuří boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Rusko opakovaně odmítá nařčení Kyjeva i Západu, že napětí v oblasti vyhrocuje a podporuje. EU a USA kvůli ruskému přístupu k Ukrajině uvalily na Moskvu sankce.

Chceme dál spolupracovat

Rusko chce a nepřestane spolupracovat s Evropskou unií a Spojenými státy a má také zájem o zahraniční investice, proto bude otevřené světu, prohlásil také Putin.

Zájem zahraničních investorů přislíbil šéf Kremlu podpořit řadou zvýhodnění, například daňovými prázdninami či za určitých podmínek i vyjmutím z finančních kontrol.

Také navrhl vyhlášení amnestie na kapitál vracející se do Ruska. Lidé, kteří v jejím rámci peníze zpět do Ruska převedou, dostanou podle Putina pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, nikdo se jich nebude na nic vyptávat a nikdo je nebude za nic stíhat.

Ruské hospodářství v současné době čelí kvůli přístupu Moskvy k ukrajinské krizi západním sankcím, které brání rozsáhlým investicím. Hodnota ruského rublu se vůči západním měnám propadá na dlouhodobá minima.

Putin ve svém poselství zmínil, že Rusko si nevybralo cestu izolace a že chce se Západem i přes ukrajinskou krizi dále spolupracovat. Zmíněné sankce, kterým Moskva čelí, označil za stimul pro ruské hospodářství. Zároveň již dříve připustil, že odvetná opatření škodí, a to i západním zemím.