Když Spojené státy minulý týden dostaly výpověď ze své jediné vojenské základny v bývalé sovětské Střední Asii, Rusko si připsalo taktické vítězství ve snaze obnovit svou vojenskou a diplomatickou dominanci v energeticky bohatém regionu. Ale podle některých expertů vypuzením Američanů by si Moskva mohla do budoucna zadělat na velké problémy.
Tímto krokem nejsou Spojené státy jen zbaveny klíčového vojenského zařízení v nestálém regionu s obrovskými zásobami ropy a plynu. Moskva si od něj slibuje i to, že získá dohled nad tranzitním koridorem pro přesun jednotek i materiálu, jenž je nezbytný pro podporu rozšíření války v Afghánistánu, jak to zamýšlí nová americká vláda Baracka Obamy.
ČTĚTE TAKÉ: USA přišly o důležitou základnu pro Afghánistán
Kreml přijdou jeho spojenci dost draho
Nicméně vypuzením Američanů si podle některých expertů Moskva do budoucna možná říká o velké problémy, protože v nestálém regionu by to mohlo znamenat rozmach chudoby a narůstání islamistických nálad a bojovnosti. Náhlé zmizení americké síly může mít hluboce destabilizující účinek, a pokud by se začal v regionu šířit chaos, Kreml by si s ním musel poradit sám.
Až dosud byla hluboká neoblíbenost režimu v Kyrgyzstánu veřejným míněním spojována nejen s Moskvou kvůli historickým vazbám, ale také se Spojenými státy kvůli vojenské základně. Pokud Moskva se nyní stane jediným mecenášem vlády v Kyrgyzstánu, lidový hněv namísto toho, aby se rozmělnil rovnoměrně mezi Rusko a USA, jako tomu bylo dosud, plně dopadne jen na bedra Moskvy.
Vyřazení americké letecké základny poblíž metropole Kyrgyzstánu Biškeku, která má pro spojence mimořádný význam, podle Alexandera Cooleyho z Kolumbijské univerzity jasně ukazuje, že Moskva si chce pojistit svou sféru vlivu ve Střední Asii. "Ale myslím si, že mnohem zajímavější je, že to ukazuje také na to, jak se kyrgyzský režim stává mnohem silněji napojený na Moskvu. A pro nepopulární režim to není nic dobrého."
Kreml musí postupovat obezřetně v oblasti i proto, že americký úspěch v pokračování války v Afghánistánu je v jeho nejvlastnějším zájmu. Dosud totiž jen díky tomuto konfliktu je aktivita Talibanu omezena jen na území Afghánistánu a Pákistánu a nezasahuje na území bývalého Sovětského svazu. Afghánistán ovšem hraničí se středoasijskými národy Turkmenistánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu.
Rusko v neposlední řadě podle všeho také doufá, že jeho kontrola zásobovacích tras do Afghánistánu mu dává do rukou také důležitou páku při jednání o dalších sporných záležitostech s USA.
To platí pro debaty o plánech Ukrajiny a Gruzie vstoupit do NATO a také pro jednání o možném vybudování prvků amerického protiraketového systému v Polsku a v České republice.
Rusko a Kyrgyzstán tvrdí, že časová shoda mezi zrušením americké základny a ruským příslibem velké ekonomické pomoci Biškeku je jen náhodná. I Pentagon uvedl, že žádnou spojitost mezi oběma oznámeními nevidí. Ale americký ministr obrany William Gates minulý týden potvrdil, že je to jinak. Na adresu Rusů kolem jejich postojů k základně v Kyrgyzstánu mimo jiné řekl: "Na jedné straně vysíláte pozitivní signály, jak s námi chcete spolupracovat v Afghánistánu, a na druhé straně v tomto konkrétním případě pro nás velmi důležité základny pracujete proti nám."
Foto: AP, Reuters
