Sobotní Den národní jednoty, který v Rusku oficiálně nahradil někdejší oslavy bolševické revoluce, využilo státní vedení mimo jiné k předávání vyznamenání, zatímco veřejnost vůči svátku projevila jen vlažný přístup - podle jednoho ze sociologických průzkumů přibližně pouze každý třetí Rus ví, jakou událost si tento den země připomíná. Z okraje Moskvy bylo ohlášeno nevelké shromáždění nacionalistů, proti kterým zakročila policie: zadrženy byly údajně dvě desítky lidí a několik osob utrpělo zranění.
Den národní jednoty v éře prezidenta Vladimira Putina vystřídal zrušené oslavy bolševické revoluce, které v sovětských dobách připadaly na 7. listopadu. Nový svátek zavedený v roce 2005 má připomínat lidové povstání v Moskvě z roku 1612, při kterém byli v Kremlu zmasakrováni polští okupanti a Poláci byli vyhnáni z Ruska.
V minulých letech pořádali při tomto výročí své pochody ruští nacionalisté odmítající mimo jiné přítomnost přistěhovalců v zemi. Jejich letošního "Ruského pochodu", ke kterému daly souhlas místní úřady na jihovýchodním okraji Moskvy, se podle policie zúčastnilo na 200 lidí. Podle organizátorů zhruba dvě desítky demonstrantů policisté zadrželi, když došlo ke sporům o obsah transparentů. Z fotografií, které se objevily na sociálních sítích, je patrné, že několik osob bylo při policejním zákroku zraněno.
Podle průzkumu, o kterém informovala agentura Interfax, jen 39 procent dotázaných ví, jaký svátek na 4. listopad v Rusku připadá, a 38 procent mělo potíže říci, o jaký svátek jde. Zhruba sedm procent dotázaných uvedlo, že tento svátek skutečně slaví. Počet těch, kdo tvrdí, že podobný svátek jako je Den národní jednoty země potřebuje, přitom ovšem vzrostl na 78 procent ze 45 procent v roce 2005.
Putin se při oslavách na Rudém náměstí setkal s představiteli různých církví a také s posluchači vojenských škol a položil květy u památníku Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského, kteří před 405 lety vedli protipolské povstání. Prezident také předal státní ceny, mimo jiné i skupině cizinců za jejich příspěvek k rozvoji vztahů svých zemí s Ruskem: letos mezi nimi byli bývalý srbský prezident Tomislav Nikolić, lublaňský starosta Zoran Janković či francouzský politik a ministr ve vládě prezidenta Françoise Mitterranda Jean-Pierre Chevènement.
