Rusové opět hrozí. Tentokrát kvůli Ukrajině a Gruzii
14.11.2008 11:49
Rusko odstoupí od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), pokud Ukrajina a Gruzie vstoupí do NATO. Obě země byly součástí Sovětského svazu a Rusko je považuje za součást své sféry vlivu.
"Pokud Ukrajině a Gruzii bude navrženo zařazení do akčního plánu členství (MAP) v NATO, který je předstupněm k členství, bude osud revidované smlouvy CFE předurčen. V případě realizace akčního plánu pro Ukrajinu a Gruzii Rusko nejen ukončí svoje moratorium na plnění smlouvy, ale definitivně od ní odstoupí," řekl agentuře Interfax zástupce Kremlu, který komentoval prohlášení generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera o možném rozšíření aliance o nové dva členy v roce 2009.
"Je pochopitelné, že v daném případě generální tajemník NATO hovořil o Ukrajině a Gruzii," dodal tento zdroj.
Gruzie a Ukrajina usilují o zařazení do akčního plánu členství, který je považován za předstupeň členství v alianci. Na dubnovém summitu NATO sice přizvání nedosáhly, kvůli odporu některých evropských zemí, obávajících se zhoršení vztahů s Moskvou. Ale případné pozvání se má znovu dostat na pořad příští měsíc.
Rusko vzhlíží na rozšiřování NATO na východ s velkou nedůvěrou. Jeho obavy vzrostly, když Washington oznámil, že se chystá zřídit základny v nových členských zemích NATO, jako je Bulharsko a Rumunsko, a rozmístit prvky svého protiraketového štítu v Polsku a v České republice.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv minulý týden pohrozil, že rozmístí taktické rakety Iskander v kaliningradské enklávě na západě země, pokud se USA nezřeknou plánů vybudovat protiraketový radar v Česku a rozmístit desítku protiraketových střel v Polsku.
Medveděvův spojenec, běloruský prezident Alexandr Lukašenko dal mezitím najevo, že si přeje Iskandery i ve své zemi. "I kdyby nám Rusko nedodalo tyto rakety, zakoupíme si je sami," řekl Lukašenko v rozhovoru pro list Wall Street Journal Europe. "Nyní na to nemáme peníze, ale prozradím tajemství: dostat takové zbraně je součástí našeho plánu," dodal.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě byla podepsána v roce 1990 v Paříži a revidována v roce 1999 na summitu OBSE v Istanbulu členy NATO a státy bývalé Varšavské smlouvy. Zatímco Rusko pozměněnou verzi CFE ratifikovalo, USA a další členské země NATO to odmítly udělat, dokud Moskva nesplní svůj závazek a nestáhne vojska z Moldavska a Gruzie. Moskva ale takovou spojitost nepřipouští a Rusko loni plnění podmínek smlouvy ze své strany pozastavilo.
Podle Moskvy je smlouva CFE, která limituje počet tanků a obrněných vozidel na obou stranách někdejší železné opony, reliktem studené války, jež dává mnohem více možností pro posílení zbrojení rozšířené Severoatlantické alianci.
Západ ruské odstoupení od smlouvy hodnotil jako další znak ruského agresivního přístupu k zahraniční politice za vlády prezidenta Vladimira Putina.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.