Ukrajina
Snově oblíbený Putin a nechtění "čumilové" OBSE na Krymu

Popularita prezidenta Vladimira Putina v ruské společnosti se už druhý týden drží na bezmála rekordní úrovni. Potvrzují to výsledky průzkumu agentury VCIOM, o nichž dnes informovala ruská média. Podle výsledků průzkumu schvaluje Putinovu činnost ve funkci hlavy státu 67,8 procenta Rusů.

Podle analýz sociologů je příčinou vysoké popularity šéfa Kremlu politika vůči Ukrajině a zejména podpora ruské menšiny na Krymu. Právě rozhodný postup v ukrajinské krizi je důvodem vysoké Putinovy popularity podle 53 procent dotázaných.

Přes 40 procent Rusů spojuje vysoké Putinovy preference s úspěšnou zimní olympiádou v Soči.

Dosavadní rekord popularity zaznamenal ruský prezident v květnu roku 2012, bezprostředně po svém znovuzvolení. Jeho politiku tehdy schvalovalo 68,8 procenta dotázaných.

Misi vojenských pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se zatím nepodařilo proniknout na ukrajinský poloostrov Krym, kde má provést inspekci na ukrajinských a ruských vojenských objektech a vyhodnotit bezpečnostní situaci. Členy mise je kolem čtyřiceti neozbrojených osob, jejichž úkolem má být prohlídka vojenských objektů na Krymu a sevastopolského sídla ruské Černomořské flotily.

Skupina pozorovatelů, mezi nimiž jsou i zástupci České republiky, má na Ukrajině pobývat týden.

Na Krym se tým pozorovatelů pokusil přesunout už ve středu večer, ale jejich snaha byla neúspěšná. Dnes se mise OBSE vydala v autobusech na Krym z černomořského přístavu Oděsa. Cesta pozorovatelů však skončila u zátarasu na silnici vedoucí na poloostrov, který střeží skupina neoznačených ozbrojenců. Tým OBSE nyní čeká na možnost přesunu na Krym v ukrajinském Chersonu.

Krymský poloostrov podle místních povstaleckých úřadů střeží asi 11 tisíc příslušníků "sil sebeobrany", kteří jsou rozmístěni kolem klíčových vojenských objektů a na přístupových silnicích z ukrajinské pevniny.

Autonomní krymský parlament dnes oznámil, že v souvislosti s referendem o budoucnosti Krymu, plánovaným na 15. března, hlídky na "hranicích s Ukrajinou" posílí. Kyjev i Západ vnímají situaci na Krymu jako ruskou okupaci.

Nové vízové sankce USA

Bílý dům nařídil vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za "ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů". Příslušný dekret podepsal prezident Barack Obama. Nevztahují se na ruského prezidenta Vladimira Putina, ale mají se týkat i Rusů a politiků autonomního Krymu.

"Uvalit sankce na hlavu státu je neobvyklé a mimořádné, tím bychom nezačínali," řekl nejmenovaný americký představitel.

Nové sankce doplňují dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly sto mrtvých a několik stovek zraněných.

Podle prohlášení Bílého domu jsou USA připraveny zavést nové sankce v závislosti na dalším vývoji situace na Ukrajině. Vízová omezení byla vyhlášena krátce poté, co parlament autonomního Krymu schválil rozhodnutí o vstupu poloostrova do Ruské federace. Referendum o odtržení od Ukrajiny se má na Krymu konat 16. března.

O jmenovitém seznamu osob či institucí, na něž se mají vízová omezení vztahovat, zprávy z Bílého domu nehovoří. O případných sankcích Evropské unie proti Rusku jedná dnes v Bruselu unijní summit.