Moskevský soud začal projednávat žalobu čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova na nevládní organizaci Memorial. Ta jej činí osobně odpovědným za červencovou vraždu prominentní čečenské ochránkyně lidských práv Natalji Estěmirovové.
"Uběhly už dva měsíce a dosud se jim nepodařilo shromáždit žádné důkazy na podporu svého tvrzení," prohlásil ještě před slyšením Kadyrovovův advokát Andrej Krasněnkov, požadující od předsedy Memorialu Olega Orlova kromě omluvy i deset milionů rublů (téměř 5,7 milionu Kč) za škodu způsobenou na cti.
ČTĚTE TAKÉ: Kavkaz se "afghanizuje", Moskva ho nezvládá
Organizace Memorial odchází z Čečenska
Hnutí zavražděné aktivistky obvinilo prezidenta Čečenska
Estěmirovová, která na Kavkaze pracovala pro Memorial, byla zastřelena krátce poté, co byla unesena v čečenské metropoli Grozném. Její tělo bylo nalezeno v sousedním Ingušsku, rovněž zasaženém vleklým násilím. Memorial přičetl odpovědnost za tuto vraždu čečenskému proruskému prezidentovi Kadyrovovi. Ten to rezolutně popřel. Nad vraždou vyslovil pobouření ruský prezident Dmitrij Medveděv a nařídil zevrubné vyšetřování
Mezitím moskevská prokuratura zrušila dřívější rozhodnutí policie, která odmítla trestně stíhat Orlova za pomluvu. Předseda Memorialu naopak pomýšlí Kadyrova žalovat za rozhovor listu Zavtra, ve kterém obvinil organizaci, že pracuje proti Rusku.
"Memorial byl založen proto, aby škodil Rusku, hnusí se mi mluvit o takových lidech," řekl čečenský předák o organizaci, která odsuzuje čečenskou vládu za zneužívání moci.
"To, co řekl Ramzan Kadyrov, není pravda. Jeho slova opět ukazují, jak obtížné je pro nezávislé organizace hájící lidská práva pracovat na území Čečenska," řekl Orlov.
Estěmirovová byla zavražděna jen několik hodin po tiskové konferenci v Moskvě, na níž ochránci lidských práv vyrukovali se zprávou, v níž se mimo jiné praví, že premiéra Vladimira Putina a další čelné ruské činitele by měl stíhat mezinárodní soud pro zločiny spáchané během dvou válek, které v uplynulých 15 letech devastovaly Čečensko.
Obě války provázely nevybíravé vojenské útoky na civilisty - včetně leteckého bombardování a raketového ostřelování, které z větší části srovnaly Groznyj se zemí -, hromadné popravy lidí podezřelých ze sympatizování s rebely a únosy civilistů na obou stranách. Během bojů bylo nejméně 484 lidí popraveno bez soudu a dalších 465 jich bylo zabito při masakrech nebo útocích na strážní stanoviště.
Mnohá obvinění obsažená ve zprávě jsou namířena také proti Kadyrovovi a jeho silám. Předtím, než se stal vůdcem tohoto jihoruského regionu, stál Kadyrov v čele stínových bezpečnostních sil, všeobecně obviňovaných z únosů a vražd.
Velké boje v Čečensku však utichly už před lety. Kadyrovovi se letos na jaře podařilo dosáhnout, že Moskva zrušila v autonomní republice zvláštní režim, čímž se podle pozorovatelů stal jediným pánem v Čečensku.
Foto: Profimedia, Reuters
