Masové hroby na butovském popravišti vypadají jako obří záhony na pastvině, z kostelíku zní zvon, šumí březový háj. Před desetiletími tu drkotala nákladní auta přetížená vězni z moskevských káznic a třaskaly výstřely do týla popravovaných.
V jámách na předměstí ruské metropole leží mezi tisícovkami obětí Stalinova režimu i nejméně 25 Čechů a kus odpovědi na otázku, proč je dnešní Rusko takové, jaké je.
"Nevíme přesně, kolik lidí tu bylo zastřeleno. V archivech tajné policie se našly seznamy popravených jen za 15 měsíců. Jsou v nich jména skoro 21 tisíců lidí," říká průvodce Anatolij z nevládního hnutí Memorial, pečujícího o památku obětí represí, jak se v Rusku dodnes říká obětem komunismu.
ČTĚTE TAKÉ: Archivy SSSR vydaly údaje o masových popravách Čechů
Stalin třetím největším Rusem všech dob
Butovská střelnice sloužila tajné policii skoro dvě desetiletí, takže mrtvých tu může být mnohem více. Každý z 13 objevených hrobů je široký a hluboký čtyři metry, dohromady do délky měří kilometr. Popravčí čety nestačily kopat, jámy hloubil buldozer. K okraji kat přivedl vězně, přiložil revolver a smáčkl spoušť.
Po popravách buldozer zahrnul hlínou vrstvu mrtvých. Popravčí čety měly k dispozici vědro vodky a kolínské, aby přehlušily svědomí a pach krve a střelného prachu.
Represe začaly hned po bolševické revoluci v roce 1917 a svého vrcholu dosáhly v letech "velkého teroru", který rozpoutal diktátor Josif Stalin v předvečer druhé světové války, aby se zbavil i jen potenciálních odpůrců.
Stalinově hrůzovládě přičítá Memorial 12,5 milionu obětí, z toho 725 tisíc lidí popravila tajná policie během let "velkého teroru" 1937-1938.
Okresní kvóty na popravené
"Stalinův ministr vnitra v létě 1937 vydal rozkaz o zesílení boje s nepřáteli lidu a v příloze i stanovil plány, kolik nepřátel má být odhaleno v každém městě, každé oblasti. Nešlo o to, kolik má sovětská moc nepřátel, ale kolik jich má být a kolik lidí má být popraveno. Takové Butovo leží u každého oblastního města," říká Anatolij.
Palubní mechanik polárního letectva, učitel, překladatel, architekt, montér, nákupčí dobytka, účetní - píše se v kolonce u profese popravených Čechů. Spočívají tu i dva Slováci, kreslíř z konstrukční kanceláře a pracovník chemičky. V hrobech jsou oběti 73 národností. Evropané i Indové, Korejci a Číňané. Hlavně však Rusové.
"Byli mezi nimi generálové, šlechta, kupci, duchovní. Ale 80 procent obětí tvoří obyčejní rolníci a dělníci. Ti, pro které se měla budovat lepší společnost," podotýká průvodce. Stejný osud postihl i cizince, kteří se vydali do Sovětského svazu ve víře ve světlé zítřky.
Hroby nyní vypadají jako obří záhony porostlé travou, ale původně se daly poznat podle toho, že se zemina sesedala. Až do 90. let střelnici střežila tajná policie a ani strážní netušili, co vlastně hlídají, než pozůstalí po obětech odhalili pravdu.
Memorialu pomohlo, že v chaosu "perestrojky" tajná služba otevřela archivy a vyslechla své příslušníky, jakož i církev. Na naléhání prelátů moskevský starosta ukončil stavbu sídliště na popravišti. Z řad bohatých podnikatelů se našel sponzor, který zaplatil výstavbu chrámu. Před dvěma lety se sem přišel poklonit památce obětí i tehdejší prezident Vladimir Putin, sám bývalý důstojník tajné služby. Zde se také zpečetilo sjednocení s exilovou církví potomků někdejších exulantů před bolševickým režimem. Na fotografiích zdejších obětí našel montrealský metropolita svého předka.
"Pomohlo tolik šťastných náhod, že to působí dojmem, že je zařídil někdo shůry," tvrdí Anatolij o přeměně zarostlého smetiště v pietní místo. Podobných popravišť sice bývalo v Rusku mnoho, ale Butovo je výjimečné.
Totalita je nadnárodní
Pozemek a památník dnes patří pravoslavné církvi. "Pomáhá zbavit se dědictví komunismu a totality nejen Rusku, ale lidem z celého světa. Totalita je nadnárodní. K naší veliké lítosti si to mnozí Evropané neuvědomují a soudí, že veškeré zlo pochází z Ruska a od Rusů. Ale tak tomu není. Ruská odpovědnost je veliká, ale Rusko přineslo nejvíce obětí," říká správce farnosti, kněz Kirill Kaleda, jehož dědeček byl zde - jako kněz tajně sloužící bohoslužby a pomáhající rodinám zatčených - také zastřelen. Otec Kirill se to dozvěděl až koncem roku 1989.
Dědečka a dalších 328 zdejších popravených duchovních - nejstarší, petrohradský metropolita měl 82 let a do vězení ho dovezla sanitka - mezitím církev uznala za mučedníky a prohlásila za svaté. Tolik pravoslavných svatých jako v Butovu zřejmě nespočívá nikde jinde na světě, snad s výjimkou kyjevskopečorského kláštera.
Ale na ranní bohoslužbu zůstává veliký chrám Nových mučedníků a kajícníků, zobrazených na zdejších ikonách i s carskou rodinou, uzavřen. Hrstce stařenek postačí dřevěný kostelík u vchodu na popraviště - na dnešek připadá výročí 348 popravených a za každého je třeba se pomodlit.
Památník na okraji více než desetimilionové metropole přiláká do roka jen několik tisíc návštěvníků, často ze zahraničí. "Mrtvých je tu více než živých," připouští průvodce ve stínu obřího kříže, přeneseného ze Soloveckých ostrovů, kde se zrodil svět sovětských koncentračních táborů, gulagu.
Foto: ČTK, Reuters, Profimedia, Wikimedia Commons
