Výročí Velké říjnové socialistické revoluce, převratu, který v roce 1917 vynesl v Rusku k moci bolševiky vedené Vladimirem Leninem, patřilo v Sovětském svazu k nejvýznamnějším státním svátkům. Devadesát let od této události, která na dlouho přerušila demokratický vývoj Ruska, zůstává veřejnost ve vnímání jejího odkazu nadále rozdělena.
Od roku 2005 již Velká říjnová socialistická revoluce není v Rusku státním svátkem, přesto si však především starší a komunisticky orientovaní lidé chtějí její odkaz připomenout.
Moskevským Rudým náměstím dnes pochodovaly vojenské oddíly v historických uniformách a ze slavnostně vyzdobených tribun jim tleskali veteráni druhé světové války. Akce byla připomínkou památné vojenské přehlídky v roce 1941, kdy vojáci po průchodu Rudým náměstím mířili na frontu ležící tehdy jen kousek před sovětským hlavním městem.
Úřady se pořádáním přehlídky, která oficiálně nemá s někdejší revolucí nic společného a připomíná zcela jinou historickou událost, snaží o kompromisní řešení. Rudé náměstí bylo v důsledku této akce uzavřeno a ruští komunisti, kteří na dnešek svolali po celé zemi demonstrace, si v Moskvě museli najít jiné místo. Uzavřeno je dnes i mauzoleum, v němž na Rudém náměstí i více než 15 let po pádu jím zřízeného režimu leží Vladimir Lenin.
Rehabilitace minulosti
Bolševickou revoluci samu vnímají Rusové především jako historickou událost, tedy jako cosi, co jejich životy už dávno nijak přímo neovlivňuje. A diskusi o jejím odkazu a významu vždy přibarví reflexe složitých politických problémů dnešního Ruska.
Právě za Putinova prezidentského období, po 90. letech fandících demokracii, začaly snahy do jisté míry rehabilitovat sovětskou minulost Ruska. Vrátila se hymna z doby Sovětského svazu, na uniformách ruské armády nyní opět září rudé hvězdy a úřední místa aktivně podporují nostalgické vzpomínky na někdejší "velikost impéria". Zároveň si však putinovské Rusko aktivně připomíná odkaz Ruska carského, státem podporovaná pravoslavná církev pokládá rodinu posledního cara Mikuláše II., postřílenou bolševiky, za svaté mučedníky a Putin nedávno vzdal čest statisícům obětí komunistických politických represí na místě jejich hromadných vražd v Butovu u Moskvy.
"V Rusku převládají dva historické výklady tehdejších událostí. Jeden vnímá říjen 1917 jako skutečnou snahu o nastolení sociální spravedlnosti. Druhý je vůči Leninovi daleko méně přívětivý a celou bolševickou akci pokládá za násilný převrat, který zničil a vyvrátil 
ruské kořeny.
Pro mnoho lidí není problém oba pohledy spojovat, jistá schizofrennost zřejmě patří k věci," říká Michail Krom, děkan fakulty historie petrohradské Evropské univerzity. Podle něj především starší ruští vědci společně s mnoha občany dodnes propagují první z obou možných výkladů. "Vyrostli v té době, do jisté míry jen opakují to, co se naučili ve škole," dodává. Co se o bolševickém uchopení moci v roce 1917 učí dnešní ruské děti, podle něj závisí na konkrétních učitelích v základních školách, jednotné osnovy ani učebnice zatím neexistují.
Život je jinde
Dnešní Rusové podle Kroma nemají o tehdejší události příliš velký zájem. "Disertační práce se píší o něčem jiném. I když archivy jsou otevřené a bylo by možné v nich najít pro historiky zajímavé věci," poznamenává.
Podobný názor má i pětatřicetiletý grafik Alexej Ščervin. "Bylo to dávno. Ale k Říjnu mám velmi špatný vztah, předznamenal všechny ruské bídy 20. století," říká. Ani si prý nepamatuje, že by se v poslední době o útoku bolševických jednotek na Zimní palác s někým bavil. Podle tehdejšího ruského kalendáře se vše událo v říjnu, dnes výročí připadá na listopad.
Ščervin však přiznává, že většina jeho známých pokládá sovětskou minulost Ruska za cosi kladného a on sám je se svými názory prý často vnímán jako jakýsi disident.
"Ten svátek jsem měla jako dítě velmi ráda. Vždycky jsme se sešli s příbuznými, prošli se po Něvském prospektu a koupili si balonky," vzpomíná novinářka Světlana Tichomirovová. Podle ní se v 80. letech smysl svátku jako oslavy výročí převratu vytratil a lidé jej vnímali především jako volný den a společenskou událost. "Také to byla jedna z posledních příležitostí projít se po městě v hezkém počasí. Pak většinou začínala zima," podotýká.
Rusko dnes výročí revoluce neslaví, před několika lety je nahradil státní svátek Den národní jednoty, slavený 4. listopadu. "To se úředníci jen pokusili nechat dobu svátku, ale změnit smysl. Jenže ten nový svátek je už úplně nepochopitelný," poznamenává k tomu Krom.
Realita dnešního Ruska je navíc taková, že petrohradští liberálové podporují místní 
ultralevicové skupiny při slavení výročí revoluce, která by pravděpodobně znamenala jejich konec. "Ceníme si každého, kdo si stojí za svým názorem. Byla to ale složitá doba," připouští někdejší místní poslanec a nyní nejvýraznější tvář petrohradské protiputinovské opozice Sergej Guljajev na jedné z protivládních demonstrací. Spolu s hesly žádajícími více demokracie a odsuzujícími prezidenta Putina se mezi transparenty z fotografií tajemně usmívala i tvář sovětského diktátora Josifa Stalina.
Foto: (2),(3),(6) AP, (4) archiv, (1),(5) Profimedia
