Pohroma z vesmíru
VIDEO: Rusové drsně žertují o náletu meteoritů na Ural

Armáda 24 tisíc lidí odstraňuje škody způsobené v Čeljabinsku na Urale pátečním dopadem roje meteoritů. Podle ruských úřadů se již podařilo zasklít 38 tisíc metrů čtverečních oken; celková plocha rozbitého skla se ale odhaduje až na 200 tisíc metrů čtverečních. Přitom právě poškozená okna jsou vzhledem k mrazivému počasí hlavním problémem.

Během uplynulých 24 hodin se dalších 90 lidí přihlásilo k ošetření a počet zraněných překročil 1200; čtyři desítky osob zůstávají v nemocnicích.

Ministerstvo pro mimořádné události ujistilo, že radioaktivní hodnoty v Čeljabinské oblasti zůstává v normě, nicméně milovníci spikleneckých teorií mají žně, zejména na sociálních sítích.

Vůdce ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij už novinářům "vysvětlil", že na Ural nedopadly žádné meteority, ale že "provokatéři a váleční štváči" z USA testovali novou zbraň.

"Jaké meteority? Nikdy nic takového nikde nepadá," usoudil výstřední politik a argumentoval i tím, že nový šéf americké diplomacie John Kerry několik dnů marně sháněl k telefonu svého ruského kolegu Sergeje Lavrova - prý ho chtěl před testem včas varovat, ale nestihl to.

Pravoslavní kněží v místě pohromy vše označují za dílo boží. "Spíše věřím tomu, že šlo o nějakou vojenskou záležitost," řeklaOksana Trufanovová, místní aktivistka hnutí na obranu lidských práv. "Hovadina," okomentoval podezření místní úředník.

Kosmické agentury obou velmocí hovoří o meteoritu: američtí experti odhadli sílu výbuchu na ekvivalent 20 až 30 atomových bomb z Hirošimy. Lze prý předpokládat, že cosi podobného se přihodí v průměru každých sto let.

Některé ruské představitele znepokojuje, že Rusko před podobným "náletem" z vesmíru není nijak chráněno. Vicepremiér Dmitrij Rogozin připomněl, že ještě jako vyslanec u NATO navrhoval vytvořit mezinárodní systém včasného varování, ale vysmáli se mu. Teď prý problém nastolí na vládní úrovni.

Experti dotázaní rozhlasovou stanicí Kommersant FM už vedou vášnivé spory: podle optimistů by se "protiasteroidní obrana Země" dala pořídit za nějakých deset miliard dolarů, podle skeptiků je to "vědeckotechnický žvást", protože asteroidy se sestřelovat nedají.

Politolog Sergej Markov se vážně ptá, zda nejde o podobnou výstrahu z nebes, jako byl pád tunguzského meteoritu v roce 1908, tedy zda čerstvý úder z vesmíru opět nepředznamenává "válku či revoluci".

Čeljabinsk, přezdívaný za druhé světové války také Tankograd kvůli výrobě tanků T-34, je na pohromy docela zvyklý. V roce 1957 výbuch v továrně na jaderné zbraně kontaminoval 23 tisíc metrů čtverečních a vynutil si evakuaci 10 tisíc lidí.

Nyní je v okolí města podlehlavní ruský závod na zpracování jaderného odpadu i závod na chemické zbraně. Ale dopad meteoritů se podle učitele hudby Ilji Šibanova stal spíše příležitostí k semknutí se lidí i k černému humoru.

Jeden z vtipů kolujících po internetu kupříkladu praví, že "na Čeljabinsk dopadla unikátní příležitost rozkrást jednu miliardu rublů" (na tuto sumu úřady vyčíslily způsobené škody). A "vojáci stále nemohou najít druhou černou skříňku z meteoritu". Patrioti hlásají, že čeljabinští oceláři svým dívkám darují "opravdové hvězdy", popřípadě se po nich pátrá "kvůli nepovolenému ohňostroji".

A ředitel jaderného centra Čeljabinsk-70 prý na dotaz, zda u nich "něco nebouchlo", odpovídá protiotázkou: "A město stojí? Jestli stojí, tak to nebouchlo u nás..."