Volby v Ázerbájdžánu podle všeho potvrdí pozici dlouholetého vládce Alijeva, výsledky říjnového klání v Bělorusku připsaly 84 procent hlasů Alexandru Lukašenkovi. Diktátoři vládnou v šesti zemích bývalého SSSR a zdá se, že jejich trůny stojí pevněji než kdykoli předtím.
Ázerbájdžán má mezi volebními pozorovateli pověst země neomezených podvodů. Ani jedny volby v historii nebyly hodnoceny jednoznačně pozitivně: "Omezená svoboda vyjadřování a shromažďování nemohla garantovat rovné podmínky pro každého z kandidátů," konstatovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) před dvěma lety, kdy 85 procenty obhájil post současný vládce Ilham Alijev (53).
Kampaň už dříve naznačila, jaký bude výsledek voleb. Dvě třetiny kandidátů opozičních stran Musavat a Svoboda neprošly registrací, rafinovaně poskládané kandidátky směřovaly k získání dominance pro vládní partaj Yeni Azərbaycan (Nový Ázerbájdžán), v jejímž čele stojí prezident Ilham Alijev. Ten v roce 2003 převzal žezlo po smrti svého otce Hejdara Alijeva, odchovance sovětských tajných služeb. Opozice je sice slyšet, na chod země má ale nulový vliv.
"Stomiliardové příjmy z ropy nebyly využity v zájmu obyvatel. Mohli jsme být prosperující zemí," agitoval v kampani opoziční lídr Arif Gadžili. Narážel tím na podezření z obrovské korupce kolem vládnoucích elit. Počet politických vězňů odhadují aktivisté zhruba na stovku, kromě výzev poslanců Evropského parlamentu ze Západu přesto nezní žádná kritika. Plyn a ropa jsou důležitější, Evropa i Američané mají jiné starosti a po zkušenosti z Iráku a Libye se nikomu nechce do svrhávání dalších diktátorů.
Rozumný Lukašenko
Alijev, absolvent prestižní moskevské diplomatické akademie, přitom umí uspokojit i zájmy Moskvy - ta se podle ruské armádní televize Zvezda v zemi chystá instalovat radar včasné výstrahy typu Voroněž, funkční by měl být od roku 2019. Na partnerství s Moskvou stavěl v minulosti běloruský lídr Alexandr Lukašenko (61). Zajišťoval si tak levný plyn a mohl udržet fungující ekonomiku. Bělorusové ho v říjnu znovu zvolili drtivou většinou 84 procent. Nekonaly se ani žádné větší protesty, opozice pouze na mítinku den před volbami vyzvala k bojkotu hlasování.
