Referendum
Změny v ruské ústavě podpořila většina, Putinovi umožní znovuzvolení

Změny v ruské ústavě, jež umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení do nejvyššího úřadu, podpořilo více než 58 milionu voličů. Oznámila to ve čtvrtek předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Zúčastnit se hlasování přitom mohlo přes 110 milionů voličů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výsledek referenda označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na "nesrovnalosti".

Ústřední volební komise dopoledne informovala, že úpravu základního zákona po sečtení všech hlasů podpořilo 77,9 procenta účastníků referenda, 21,27 procenta bylo proti. Změny ústavy přitom již předtím schválily obě komory parlamentu a podepsal ji prezident, což znamená, že Putin nyní může zůstat hlavou státu až do roku 2036.

Volební komise ve čtvrtek nejprve uvedla, že účast činila 65 procent, z čehož vyplývalo, že úpravu základního zákona podle oficiálních údajů podpořilo těsně kolem poloviny všech ruských voličů. Později Pamfilovová účast upravila na 67,97 procenta.

Kreml oznámené údaje nadšeně uvítal. "Jednoznačně (v Kremlu výsledky hlasování o úpravách v ústavě) považují za triumf. V podstatě se fakticky konalo referendum o důvěře prezidentovi Putinovi," řekl novinářům podle agentury TASS prezidentův mluvčí Peskov.

Referendum začalo 25. června a skončilo ve středu ve 20 hodin místního času každého časového pásma. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila.

Ojedinělé podvody

Pamfilovová ale prohlásila, že nebyla zjištěna žádná vážná narušení referenda, vyskytly se jen "určité provokace". Hlasování se podle ní obešlo bez mimořádných událostí s výjimkou "velmi, velmi bezvýznamných případů". Dodala, že zcela zrušeny byly výsledky v jediném středisku, kde byl předseda komise přistižen, jak vhazuje hlasovací lístky do urny pro hlasy.

Nicméně z řad opozice se například objevila upozornění na možnost dvojího hlasování - osobně v hlasovacím středisku a pak elektronicky. Na autora upozornění, který to sám udělal, aby tuto možnost dokázal, si policie následně "posvítila". Západní média také zaznamenala případy vyvíjení nátlaku na voliče.

Evropská unie už vyjádřila naději, že všechna podezření ruské úřady důsledně vyšetří. "Jsme si vědomi poukazů na nesrovnalosti... Proto očekáváme, že tyto informace budou plně vyšetřené, protože se jedná o závažná obvinění," řekl podle agentury AFP Peter Stano, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.

Významný ruský odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil ohlášené výsledky za "faleš a obrovskou lež". Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů. Putin podle něj celé "hlasování" od začátku prohrál: netroufl si na "skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli", protože mu bylo jasné, že "vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje".

Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili "stabilitu, bezpečnost a prosperitu" vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.