Rusko, Spojené státy a další západní země dnes provedly největší známou výměnu vězňů od konce studené války. Prostřednictvím Turecka si podle Ankary vyměnily celkem 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Byli mezi nimi například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová.
S propuštěnými už mluvil americký prezident Joe Biden a jejich rodiny. Český prezident Petr Pavel akci označil za pozitivní signál, neznamená ale podle něj průlom v zahraniční politice.
Na západ v rámci výměny zamířilo z Ruska a Běloruska 16 lidí, opačným směrem deset osob - osm dospělých a dvě děti. Podle Turecka se akce odehrála na letišti v Ankaře.
"Dojednali jsme propuštění celkem 16 lidí z Ruska - včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni ve své vlastní zemi. Dnes jejich utrpení skončilo," uvedl v prohlášení Biden. Kreml v komuniké poděkoval zahraničním vládám za úspěšnou akci. Vedle obou velmocí se do výměny zapojilo Německo, kam zamířilo 13 lidí, dále Bělorusko, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Berlín souhlasil s propuštěním usvědčeného vraha Vadima Krasikova, což podle mluvčího německé vlády nebylo snadné rozhodnutí. Krasikov si v německém vězení odpykával doživotní trest za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím, jenž byl odpůrcem ruského režimu.
Za něj a dalších devět lidí zadržovaných na Západě Moskva kromě výše zmíněné trojice propustila například ruské opozičníky Vladimira Kara-Murzu a Ilju Jašina, ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova či několik spolupracovníků zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného.
Dosud největší známá výměna vězňů od skončení studené války se uskutečnila v roce 2010 a týkala se 14 lidí včetně bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala.
Někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv komentoval dnešní výměnu slovy, že zrádci jeho vlasti by měli hnít a zemřít ve věznicích, ale že pro Moskvu je užitečnější dostat své lidi domů.
Vztahy USA a Ruska se výrazně zhoršily po předloňském ruském vpádu na Ukrajinu a vrcholní činitelé obou stran spolu nejednají. Český prezident Petr Pavel dnešní akci označil za pozitivní signál, který ukazuje, že jsou spolu obě země schopny komunikovat. Nebude ale podle něj znamenat nějaký zásadní zahraničněpolitický průlom.
