Rusko chystá manévry zahrnující přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Uvedlo, že cvičení se zaměří na zajištění územní celistvosti a suverenity Ruska "v reakci na provokativní prohlášení a hrozby ze strany některých západních představitelů vůči Ruské federaci". To následně potvrdila i ruská diplomacie, podle které jde o vzkaz Západu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že půjde o reakci na výroky západních činitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ohledně možného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, což by podle Peskova znamenalo postavit vojáky NATO proti ruské armádě.
Macron opakovaně hovoří o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské invazi. Názor v rámci Severoatlantické aliance na takový krok ovšem není jednotný.
"Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala žádost Ukrajiny, což dnes není ten případ, měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit," prohlásil Macron začátkem tohoto měsíce v rozhovoru s týdeníkem The Economist. Italský ministr obrany Guido Crosetto v interview, které dnes zveřejnil římský deník Il Messaggero, možnost vyslání vojáků na Ukrajinu odmítl. V takovém případě totiž podle něj hrozí, "že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu".
Podobně v únoru vyvolal Macron rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně Česka vzápětí uvedla, že se nechystá takový krok učinit. Některé státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily.
V dnešním sdělení ruského ministerstva obrany není zmínka o tom, že by se mělo cvičit s raketami vybavenými jadernými hlavicemi, a není ani jasné, kde přesně a kdy se manévry uskuteční, poznamenala agentura DPA. Nově ohlášené cvičení by se mělo konat za účasti raketových vojsk, letectva, námořnictva a vojáků z Jižního vojenského okruhu, tedy zejména sil rozmístěných poblíž Ukrajiny, píše agentura AFP.
"Doufáme, že tato akce zchladí 'horké hlavy' v západních hlavních městech, pomůže jim pochopit možné katastrofické důsledky jejich strategických rizik a zabrání jim jak v pomoci kyjevskému režimu, tak v přímé ozbrojené konfrontaci s Ruskem," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Válku na Ukrajině v únoru 2022 odstartovala invaze ruské armády, kterou prezident Vladimir Putin nařídil s argumentem, že je třeba zajistit denacifikaci a demilitarizaci sousední země. Moskva od té doby opakovaně naznačuje možnost odvetného uplatnění svých jaderných zbraní a v březnu 2023 Putin oznámil, že v Bělorusku, které také sousedí s Ukrajinou, Rusko rozmístí taktické jaderné prostředky.
Ruská jaderná doktrína předpokládá "přísně obranné" použití jaderných zbraní v případě útoku na Rusko zbraněmi hromadného ničení nebo v případě jeho napadení konvenčními zbraněmi, které bude "ohrožovat samotnou existenci státu".
