Rusko v letošním roce zdvojnásobilo výdaje na obranu, které tak nyní tvoří asi třetinu všech veřejných výdajů. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vládní dokument, do něhož měla možnost nahlédnout. Jde o ekvivalent více než 2,2 bilionu Kč. Náklady na válku proti Ukrajině, která dnes pokračuje 527. dnem, se roztáčejí a zvyšují tlak na finance Moskvy, poznamenala agentura.
Čísla vrhají světlo na ruské výdaje na válku v době, kdy již nejsou zveřejňovány údaje o rozpočtových výdajích jednotlivých odvětví, píše Reuters. Ukazují, že jen v první polovině letošního roku Rusko vydalo na obranu o 12 procent (tedy o přibližně 600 miliard rublů) více než původně plánovaných 4,98 bilionu rublů (asi 1,2 bilionu Kč) na letošní rok.
Výdaje na obranu v prvních šesti měsících letošního roku dosáhly 5,59 bilionu rublů (asi 1,34 bilionu Kč), což je 37,3 procenta z celkových 14,97 bilionu rublů (asi 3,58 bilionů Kč) vynaložených v daném období, uvádí dokument.
Rozpočtový plán Ruska přitom oficiálně počítá s tím, že na "národní obranu" bude vynaloženo 17,1 procenta z celkových prostředků. Ruská vláda a ministerstvo financí na žádosti agentury o vyjádření k číslům nereagovaly.
Rostoucí náklady na válku podporují mírné oživení ruské ekonomiky v letošním roce s vyšší průmyslovou produkcí, ale již stlačily rozpočtové finance do schodku v ekvivalentu asi 28 miliard dolarů (620 miliard Kč), což je číslo umocněné klesajícími příjmy z exportu.
Vyšší výdaje na obranu kvůli speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině, by mohly schodek dál prohloubit, zatímco zvýšení produkce by mohlo kanibalizovat další sektory a vytlačit soukromé investice.
Výpočty agentury Reuters založené na vládním materiálu ukázaly, že Rusko utratilo na obranu v prvním pololetí 19,2 procenta všech původně plánovaných rozpočtových výdajů na celý rok 2023.
Poslední veřejně dostupné údaje ukázaly, že Moskva v lednu a v únoru utratila na armádu dva biliony rublů (asi 478 miliard Kč). V první polovině letošního roku byly rozpočtové výdaje o 2,44 bilionu rublů vyšší než ve stejném období roku 2022. Podle dokumentu 97,1 procenta této dodatečné částky zamířilo do sektoru obrany.
Dokument poskytl nový odhad ročních výdajů na obranu ve výši 9,7 bilionu rublů, což je jedna třetina celkových výdajů ve výši 29,05 bilionu rublů. To by podle Reuters představovalo nejvyšší podíl obrany za nejméně poslední desetiletí.
V letech 2011 až 2022 vynaložilo Rusko na obranu minimálně 13,9 procenta a maximálně 23 procent svého rozpočtu.
Rusko již utratilo 57,4 procenta svého nového ročního obranného rozpočtu, ukázal dokument.
Vojenská výroba vedla k silnému oživení průmyslové výroby a analytici říkají, že státní zakázky na obranu byly hlavním motorem hospodářského oživení Ruska směřujícího k růstu hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce po loňském poklesu o 2,1 procenta.
Konkrétní financování obrany je utajované, ale některé údaje, i když nejsou už veřejné, jsou dostupné. Dokument například ukazuje, že Rusko v prvním pololetí vydalo na platy vojáků téměř jeden bilion rublů (asi 239 miliard Kč), což je o 543 miliard rublů více než ve stejném období loňského roku.
Vicepremiér Denis Manturov v červenci uvedl, že obranný průmysl nyní vyrábí každý měsíc více munice než za celý rok 2022.
Financování škol, nemocnic a silnic bylo už letos omezováno ve prospěch obrany a bezpečnosti, ale jak roste podíl výdajů na obranu, mohou škrtům čelit i další oblasti.
"Vojenskoprůmyslový komplex obstarává růst průmyslové výroby, ale 'civilní' průmysl opět zpomaluje," řekl Dmitrij Polevoj, šéf investic Locko-Invest, po ohlášení údajů o průmyslové výrobě za červen v minulém týdnu.
Ty vykázaly meziroční růst o 6,5 procenta, a to především díky nízké srovnávací základně z loňska. Po vyloučení sezonní produkce se růst zcela zastavil.
Ekonom CentroCreditBank Jevgenij Suvorov uvedl, že vojenský průmysl jede na plný výkon. "Nevíme, jaký je potenciál pro další zvýšení výroby tanků a raket," uvedl Suvorov na síti Telegram. "Víme však, že další zvýšení této výroby je možné pouze na úkor krvácení dalších zaměstnanců z jiných sektorů ekonomiky," podotkl.
Rusko, které je čistým vývozcem, obvykle vykazuje rozpočtové přebytky, teď ale druhý rok po sobě vykáže deficit. Hodnota vývozu energií v prvním pololetí přitom meziročně klesla o 47 procent.
Vyšší rozpočtové výdaje zvyšují inflační rizika. Centrální banka v červenci zvýšila základní úrokovou sazbu na 8,50 procenta a analytici očekávají další růst nákladů na půjčky.
Ruská centrální banka předpovídá v letošním roce růst HDP o 1,5 až 2,5 procenta, což je v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters. Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu předpověděl na letošní rok růst o 0,7 procenta, ale s globální izolací, která zhorší vyhlídky Ruska v dalších letech.
"Hojné fiskální 'steroidy' zatím docela dobře pomáhají, ale stěží zlepšují střednědobou nebo dlouhodobou pozici ekonomiky," řekl Polevoj. "Jakmile se fiskální konsolidace stane nevyhnutelnou, ekonomika prudce zpomalí," dodal.
