Sněmovna reprezentantů USA dnes po měsících vnitropolitických sporů přijala sérii čtyř zákonů, z nichž tři se týkají zahraniční vojenské pomoci Ukrajině, Izraeli a americkým partnerům v jihovýchodní Asii, hlavně Tchaj-wanu, celkem ve výši 95 miliard dolarů (2,25 bilionu korun). Musí je ještě schválit Senát, jímž by měly podle očekávání projít bez potíží, a podepsat prezident Joe Biden.
Kongresmani dnes návrhy schválili velkou většinou; řada demokratů i republikánů ve svých projevech opatření popisovala jako obranu demokracie před vůlí autoritářů i obranu národních zájmů Spojených států, které se podporou svých zahraničních partnerů vyhýbají přímým konfliktům se svými oponenty ve světě, především Čínou. Výsledek hlasování se setkal s nevolí Kremlu, naopak pozitivní, až radostnou odezvu vyvolal u evropských zemí, Ukrajiny i Izraele.
Celkových 95 miliard dolarů se nerovná přímé vojenské podpoře, kterou dotyčné země dostanou. Značné podíly z trojice balíků financování půjdou na doplnění amerických vojenských zásob, rozvoj vojenské infrastruktury či humanitární pomoc civilistům.
Ukrajina z celkových 60,8 miliardy dolarů dostane v přímé vojenské podpoře asi 23 miliard (545 miliard korun). Izrael z celkových 26,4 miliardy (625,7 miliardy korun) dostane čtyři miliardy, především na posílení a zásobení protivzdušné obrany, a Tchaj-wanu a dalším země v regionu připadnou z celkových více než osmi miliard dolarů (190 miliard korun) v přímé vojenské pomoci asi dvě miliardy.
Ačkoliv Ukrajina se už přes dva roky se západní podporou brání ruské invazi, podle jejích partnerů by bez americké pomoci nemusela odolat očekávané letní ruské ofenzívě. Americký prezident Biden vyzval Senát k rychlému schválení souboru zákonů, aby je mohl sám urychleně podepsat. Bílý dům již dříve avizoval, že USA začnou vojenskou podporu Kyjevu připravovat ihned, jakmile budou zákony schváleny. Z lavic kongresmanů Demokratické strany se dnes po konci hlasování ozval jásot, někteří mávali ukrajinskými vlaječkami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na americké činitele v posledních měsících ohledně další pomoci apeloval mnohokrát; dnes po jejím schválení napsal, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA, oběma americkým politickým stranám a osobně poděkoval předsedovi sněmovny Mikeovi Johnsonovi za rozhodnutí, které podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Kreml naopak krátce nato podle agentury AFP vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské a finanční pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců.
Kromě ministrů zahraničí, prezidentů a premiérů z Finska, Litvy, Německa, Británie či hlav institucí Evropské unie, kteří všichni vývoj v americkém Kongresu přijali s nadšením, byli mezi prvními reagujícími i čeští představitelé. Premiér Petr Fiala mimo jiné poděkoval předsedovi Sněmovny reprezentantů Johnsonovi, připomněl setkání s ním před několika dny ve Washingtonu, a uvedl, že americká sněmovna dnes jednala "v zájmu svobody, bezpečnosti a jednoty transatlantického spojenectví". S pozitivními reakcemi se záhy ozvali i čeští ministři zahraničí a vnitra Jan Lipavský a Vít Rakušan.
Američtí kongresmani na obou stranách politického spektra, s výjimkou okrajových frakcí stran, dnes blahopřáli a děkovali předsedovi komory Johnsonovi za to, že podle nich dal přednost národnímu zájmu před svým vlastním. Johnson by podle amerických médií mohl dnešním hlasováním riskovat vlastní post, jelikož krajně konzervativní část republikánů odmítala o souboru zákonů o zahraniční pomoci hlasovat, pokud se na něj nebude vázat významné zpřísnění americké migrační politiky. Ačkoliv zákon o zahraniční vojenské pomoci v jiné legislativní podobě, ale s podobným obsahem, schválil americký Senát už před asi dvěma měsíci, Johnson jej k hlasování v dolní komoře předložit odmítal.
Republikánský předseda se nakonec rozhodl původně jednotný zákon rozdělit na čtyři části, z nichž tři se týkají zahraniční vojenské pomoci. Čtvrtý, nový návrh, který dnes rovněž prošel velkou nadstranickou většinou, podle deníku The New York Times (NYT) pomohl získat hlasy řady republikánů. Jde o široký návrh opatření, které mimo jiné stanovují devítiměsíční lhůtu pro čínskou společnost ByteDance, aby prodala svoji sociální síť TikTok; američtí činitelé se v jejím případě obávají napojení na Komunistickou stranu Číny a zákon by podle amerických médií mohl vést k celostátnímu zákazu TikToku. Návrh se zabývá také využitím zmražených ruských aktiv na podporu Ukrajiny nebo zmocňuje prezidenta přijmout rozsáhlé sankce proti íránské ropné infrastruktuře či vojenskému průmyslu.
