Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, uvedl dnes Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Izrael podle soudu OSN systematicky diskriminuje Palestince a porušuje jejich právo na sebeurčení.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádření ICJ vzápětí odmítl s tím, že Židé nejsou okupanty, protože jsou ve své zemi. Izraelský opoziční lídr Benny Ganc označil výrok soudu za "další důkaz vnějšího vměšování" a "kontraproduktivní" krok pro bezpečnost regionu. Ministerstvo zahraničí palestinské samosprávy, sídlící na okupovaném Západním břehu, podle agentury AFP označilo dnešek za "skvělý den pro Palestinu".
ICJ dnes rovněž uvedl, že okupace palestinských území, která trvá od roku 1967, musí skončit "co nejdříve". Vyjádření soudu Izrael k ničemu právně nezavazuje, podle AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy, kde trvá už několik měsíců obrovská humanitární krize.
Soudce ICJ dnes také uvedl, že jednání Izraele na palestinských územích se de facto rovná anexi. Jako běžnou praxi popsal přerozdělování zabavených pozemků, což podle něj svědčí o trvalosti izraelských kroků, a tudíž o anexi.
"Po prozkoumání politiky a praktických kroků Izraele ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, s ohledem na otázku, zda směřují k anexi, (soudní) dvůr došel k závěru, že izraelská politika, včetně udržování a rozšiřování osad, výstavba s tím související infrastruktury, využívání tamních zdrojů a vyhlášení Jeruzaléma hlavním městem Izraele (...) mají za cíl stát se nezvratitelnými," uvedl soudce.
O postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území požádalo ICJ Valné shromáždění OSN v rezoluci z konce prosince 2022. Pro tuto rezoluci se tehdy vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 států, včetně USA, Británie, Německa či Česka, a pět desítek zemí, včetně například Francie, se zdrželo. Hlasování se konalo krátce po nástupu koaliční izraelské vlády premiéra Netanjahua, jejíž někteří krajně pravicoví členové podporují zábor palestinských území a rozšiřování židovských osad nejen na Západním břehu, ale i obnovení židovských osad v Pásmu Gazy.
Izrael rezoluci OSN z prosince 2022 kritizoval s tím, že žádný mezinárodní orgán nemůže rozhodnout, že "židovský národ je okupantem ve své zemi". "Jakékoliv rozhodnutí soudního orgánu, který má mandát od morálně zruinované a zpolitizované OSN, je zcela nelegitimní," řekl tehdy po hlasování VS OSN izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan.
Dva krajně pravicoví ministři Netanjahuovy vlády Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir i dnes v reakci na vyjádření ICJ vyzvali k "anexi většího území" na Západním břehu. Většina zemí považuje výstavbu židovských osad na Západním břehu za nelegální z pohledu mezinárodního práva. Navzdory tomu Netanjahuova vláda pokračuje ve schvalování židovských osad na tomto území. Začátkem měsíce podle izraelské nevládní organizace Peace Now schválily izraelské úřady největší zábor půdy na okupovaném Západním břehu za posledních více než 30 let.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na nyní Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Těchto území se ale Izrael zmocnil za války v roce 1967. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh okupuje. Z Pásma Gazy se Izrael na základě mírových dohod stáhl v roce 2005 a dva roky na to se tam vlády zmocnilo teroristické hnutí Hamás, s nímž tam Izrael od loňského října vede válku, kterou začal Hamás teroristickým útokem na Izrael.
Na Západním břehu Jordánu žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů. Za současné Netanjahuovy vlády se i kvůli rétorice některých jejích ministrů stran rozšiřování osad zintenzivnily násilnosti židovských osadníků vůči Palestincům na tomto území, stále častější jsou pak od loňského října. USA i Evropská unie letos uvalily na několik osadníků kvůli násilnostem sankce.
