Španělé v neděli v parlamentních volbách rozhodnou o tom, zda se po pěti letech levicové vlády Pedra Sáncheze vrátí k moci konzervativní Lidová strana (PP). Ta má podle průzkumů větší šance zvítězit než Sánchezovi socialisté, vládnout ale zřejmě nebude moci sama a bude potřebovat podporu krajně pravicové strany Vox. Její případný vstup do vlády, po loňské výhře krajní pravice v Itálii, by mohl zkomplikovat situaci i při jednáních Evropské unie, které od tohoto měsíce na půl roku předsedá právě Španělsko a která má před sebou důležité reformy, zejména migrační pakt a ekologickou transformaci.
Španělské volby do dvoukomorového parlamentu se poprvé konají v červenci, navíc za extrémních veder, což může ovlivnit volební účast. Volby se původně měly konat koncem roku, nejspíš v prosinci, ale premiér Sánchez je překvapivě uspíšil po květnové porážce své strany v regionálních a místních volbách, v nichž bodovali právě lidovci.
Navzdory průzkumům ale může jedenapadesátiletý Sánchez opět překvapit. Do čela vlády usedl v roce 2018, kdy se mu podařilo sesadit premiéra, tehdejšího šéfa lidovců, Mariana Rajoye. Bylo to poprvé od pádu diktatury v roce 1975, kdy španělští poslanci vyslovili vládě nedůvěru. Sánchezovi tehdy pomohla korupční kauza regionálních politiků PP, ale také hlasy katalánských separatistů či baskických nacionalistů. Spor Madridu s Katalánskem za jeho vlády postupně utichl. Katalánským politikům odsouzeným kvůli neústavnímu referendu z roku 2017 Sánchezova vláda před dvěma lety udělila milost a prosadila také úpravu trestných činů vzpoury, za niž byli katalánští separatisté v roce 2019 odsouzeni.
Překvapivým Sánchezovým kouskem byla i dohoda na první koaliční vládě ve více než čtyřicetileté demokratické historii Španělska, kterou uzavřel po volbách v listopadu 2019 s radikálním levicovým lídrem Pablem Iglesiasem, šéfem nyní už neexistující formace Unidas Podemos. Tato vláda bývá označována za nejprogresivnější v historii země, mimo jiné proto, že v ní bylo víc žen než mužů a že prosadila reformy v oblasti práv žen a komunity LGBT+. Ovšem jedna z nich, která měla zpřísnit postih sexuálních deliktů, se vládě nepovedla a musela být upravena poté, co kvůli ní byly naopak sníženy tresty za sexuální násilí stovkám odsouzených. Zákon přezdívaný "jen ano je ano" totiž také smazal rozdíl mezi sexuálním zneužitím a sexuální agresí.
Za největší úspěch Sánchezovy vlády je označována reforma pracovního práva, kterou vláda vyjednala se zástupci odborů i zaměstnavatelů. Podle mnohých zvládla koaliční vláda dobře i covidovou pandemii a energetickou krizi. Zavedla sociální opatření, například dočasné snížení DPH na základní potraviny či ochranu pracovního trhu. Vládě se také loni podařilo vyjednat, stejně jako Portugalsku, výjimku v Bruselu na zastropování cen plynu, díky čemuž se v obou zemích snížila cena elektřiny pro spotřebitele. Španělská ekonomika roste a inflace klesá navzdory turbulencím způsobeným válkou na Ukrajině a energetickou krizí.
Šanci stát se po volbách novým španělským premiérem má jedenašedesátiletý Alberto Núňez Feijóo, který Lidovou stranu vede teprve od loňského dubna a který byl do loňska 13 let předsedou regionální vlády v Galicii. Feijóo v kampani tvrdil, že nesestaví koalici s krajně pravicovou stranou Vox. Jenže bez její podpory se zřejmě neobejde. Podle místních médií se bude Feijóo snažit vyjednat pouze tichou podporu, tedy aby se poslanci Vox při hlasování o důvěře jemu jako premiérovi zdrželi. Lídr protiimigrační a antigenderové strany Santiago Abascal má ale jiné představy a v kampani dával najevo, že jeho strana by do vlády šla, podobně jako to dělá na regionální a komunální úrovni.
Novou formací nynějších voleb je levicová platforma Sumar, kterou založila loni druhá místopředsedkyně vlády a ministryně práce a sociálních věcí Yolanda Díazová. Tato dvaapadesátiletá právnička podle některých průzkumů vede žebříček oblíbenosti politiků a někteří odhadují, že by se jednou mohla stát první ženou v čele španělské vlády. Své politické a řečnické schopnosti prokázala i ve středeční televizní debatě, jíž se účastnil kromě ní jen Sánchez a Abascal. Feijóo nedorazil. Podle Díazové by se měl přijmout zákon, který nařizuje politikům, kteří chtějí vládnout zemi, účastnit se předvolební diskuse ve veřejnoprávní televizi.
Nedělní volby budou hlavně soubojem mezi dvěma levicovými formacemi (socialisty a aliancí Sumar) na straně jedné a konzervativní PP a krajně pravicovou Vox na straně druhé. "Od 23. července budu vládnout s Yolandou Díazovou," říkal na volebních mítincích Sánchez. Rovněž Díazová se vyjádřila jasně, že chce vládnout se socialisty, a lépe než dosud.
