Španělští poslanci dnes definitivně schválili zákon o amnestii pro činy, které souvisí se snahami o nezávislost Katalánska a staly se od listopadu 2011 do loňského listopadu. Těsně přehlasovali veto horní komory, v níž má většinu opozice.
Zákon podle agentury EFE vstoupí v platnost zřejmě příští týden, ale o amnestii budou rozhodovat soudci v jednotlivých případech. Mají na to dva měsíce, pokud však účinnost zákona nebude pozastavena kvůli stížnosti k ústavnímu soudu či Soudnímu dvoru EU. Opozice už avizovala, že takovou stížnost podá.
Zákon dnes v dolní komoře prošel jen těsně, pro hlasovalo 177, proti jich bylo 172, jedna poslankyně nedorazila. Pro přehlasování veta Senátu byla potřeba 176 z celkových 350 hlasů poslanců.
Opoziční pravicová Lidová strana (PP) a krajně pravicová strana Vox, které na protest proti tomuto zákonu loni pořádaly demonstrace s účastí desítek tisíc lidí, dnes hlasovaly opět proti. Šéf PP Alberto Núňez Feijóo dnes znovu obvinil premiéra a šéfa socialistů Pedra Sáncheze z "politické korupce". Zákon totiž Sánchez slíbil loni katalánským separatistům, protože bez jejich podpory by nedostal důvěru v dolní komoře pro další mandát předsedy vlády. V loňských parlamentních volbách socialisté prohráli, ale vítězní lidovci neměli dost hlasů na sestavení vlády.
Sánchez schválení zákona komentoval na síti X. "V politice, stejně jako v životě, je odpuštění silnější než zášť. Dnes je Španělsko prosperující a jednotnější než v roce 2017," napsal Sánchez s odkazem na rok, kdy katalánská vláda uspořádala neústavní referendum a kdy byli u moci ve Španělsku lidovci.
Přijetí zákona přivítali separatisté, včetně úřadujícího katalánského premiéra Pereho Aragonése. "Dnes zvítězila demokracie a stovky lidí, kteří dostali nespravedlivé tresty... Máme amnestii. Jak jsme slíbili. A také budeme mít referendum," napsal Aragonés katalánsky na síti X. Katalánští separatisté vládnou v této autonomní oblasti více než deset let. Ve volbách tento měsíc ale přišli o většinu v regionálním parlamentu, takže tamní vládu bude zřejmě sestavovat vítězná strana PSC, což je sesterská strana socialistů premiéra Sáncheze. Ani ona se ale zřejmě neobejde bez podpory separatistů.
Amnestie se nebude vztahovat na činy kvalifikované jako terorismus podle evropské legislativy ani na činy představující vážné porušení lidských práv. Netýká se ani zneužití veřejných fondů, pokud z nich daná osoba měla osobní prospěch. Amnestie se tak týká i katalánských politiků, kteří byli obvinění ze zneužití veřejných peněz kvůli jejich použití na uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. To je případ katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od října 2017 na útěku před španělskou justici a který by se tak brzy mohl vrátit do Španělska.
Podle místních médií není jasné, kolika lidí se amnestie dotkne. Španělská vláda odhaduje, že jich budou téměř čtyři stovky. Katalánské separatistické strany odhadují počty mnohem vyšší, a to až 1500 lidí. Půjde o politiky, úředníky, aktivisty, kteří se podíleli na referendu z roku 2017 uspořádané regionální Piugdemontovou vládou, či na nezávazném hlasování o nezávislosti z roku 2014, které zorganizovala katalánská vláda Artura Mase.
Amnestováno by mělo být také asi 90 policistů - španělských, kteří 1. října 2017 zabavovali volební urny a bránili Kataláncům v hlasování, i katalánských, z nichž velká část naopak při referendu proti lidem nezasahovala.
Až zákon vyjde v oficiálním věstníku, měli by soudci okamžitě začít vydávat rozhodnutí, jimiž propustí na svobodu odsouzené, jichž se amnestie týká, zruší předběžná opatření a také zatykače. To se týká i Puigdemonta, který čelí obvinění ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Dříve mu hrozil i trest za vzpouru, ale loni v lednu soudce nejvyššího soudu jeho stíhání za vzpouru zastavil poté, co vstoupila v platnost reforma trestního zákoníku, jež čin vzpoury (sedición) zrušila. V zákoníku ale zůstal čin "rebelión" (rovněž česky vzpoura), který předpokládá účast v teroristické skupině a použití zbraní.
Reformu trestního zákonu také prosadila Sánchezová vláda, která už v roce 2021 udělila milost desítce katalánských politiků odsouzených v roce 2019 kvůli referendu, devět politiků tehdy dostalo tresty vězení devět až 13 let.
Podání stížnosti proti zákonu o amnestii dnes avizovala šéfka vlády madridského autonomního regionu Isabel Díazová (ze strany PP), podle níž normu napadne jednotlivě všech 11 autonomních oblastí, v nichž vládnou lidovci.