Němečtí politici se dál přou o termín předčasných voleb do Spolkového sněmu, které se musí konat po rozpadu tříčlenné vládní koalice kancléře Olafa Scholze. Kromě politiků do debaty přispívají i volební úředníci a výrobci papíru. Například předseda berlínské volební komise dnes varoval před chaosem podobným tomu, který provázel volby v německé metropoli před třemi lety.
Německu od prosince 2021 vládla koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Minulou středu se ale rozpadla kvůli sporům o hospodářskou a finanční politiku. Scholz se rozhodl zbavit funkce ministra financí Christiana Lindnera z FDP a strana následně zcela opustila vládu. Německo nyní vede menšinová vláda SPD a zelených.
Scholz teď hodlá požádat Spolkový sněm o důvěru, a to s vědomím, že ji nedostane. Následovat by musely předčasné volby. Politici se ale přou o jejich termín. Kancléř původně představil harmonogram, podle kterého by se konaly na konci března. To ostře kritizovala opozice a co nejbližší termín voleb by si přála podle průzkumů veřejného mínění i většina německých voličů.
Scholz později naznačil ochotu ke kompromisu a v neděli uvedl, že je ochoten požádat o důvěru už před Vánoci. Předpokládá se, že za to výměnou bude chtít od opoziční konzervativní unie CDU/CSU podporu některých zákonů, které chce ještě před volbami v parlamentu prosadit.
Podle představ předsedy opoziční CDU Friedricha Merze, který je kandidátem na kancléře, by se hlasování mohlo konat už v druhé polovině ledna. Kancléře minulý týden vyzval, aby proto požádal o důvěru Spolkový sněm už tuto středu, kdy vystoupí s projevem k aktuální politické situaci. Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit nicméně dnes odmítl, že by se to chystal Scholz udělat. Dodal, že v případě, že se na termínu voleb nepodaří dohodnout s opozicí, rozhodne o něm kancléř sám.
Před uspěchanými volbami už v pátek varovala v dopise adresovaném Scholzovi předsedkyně ústřední volební komise Ruth Brandová. Uvedla, že by mohl být mimo jiné problém se zajištěním papíru pro tisk volebních lístků. Zástupci papírenského průmyslu ale tento argument v sobotu odmítli a uvedli, že jsou při včasné objednávce schopni papír pro volby dodat. Naopak tiskárna Köllen Druck, která je jedním z hlavních dodavatelů volebních lístků, varovala, že by problémy v případě lednových voleb mohly nastat. Nebyl by totiž podle ní dostatek času na nápravu tiskových chyb, které se vždy objeví.
V rozhovoru s agenturou DPA dnes varoval před možnými komplikacemi i předseda berlínské volební komise Stephan Bröchler. "Jde o zajištění kvality demokratických voleb v Německu... Nechci, aby se musely volby nakonec opakovat," dodal. Příliš brzký termín voleb s kampaní během Vánoc by podle Bröchlera mohl způsobit řadu problémů, například při hledání volebních místností, členů volebních komisí a objednávkách papíru, při tisku a rozesílání volebních lístků, ale i při korespondenčním hlasování. V roce 2021 bylo při spolkových volbách třeba 650.000 dobrovolníků a bylo třeba najít 60.000 volebních místností.
Možnost volebního chaosu přitom není jen teoretická. Letos v únoru se v části německé metropole musely z rozhodnutí ústavního soudu zopakovat spolkové volby z roku 2021. Před třemi lety se volby do Spolkového sněmu konaly souběžně se zemskými volbami a místními referendy. Zároveň ve městě platily rozsáhlé uzavírky kvůli maratonu. Tvořily se proto dlouhé fronty, někde chyběly volební lístky či byly špatně natištěné. Někteří voliči odevzdávali svůj hlas v době, kdy už byly zveřejněné prognózy výsledků. Kvůli tomuto chaosu se opakovaly celé zemské volby v Berlíně, ty spolkové se znovu konaly ve 455 z 2256 berlínských volebních okrsků.
Předsedové volebních komisí jednotlivých spolkových zemí mají dnes na programu jednání s předsedkyní celostátní komise Brandovou o organizaci voleb, a to nehledě na termín, ve kterém se nakonec uskuteční. Jisté je jen jediné - v řádném termínu, kterým bylo 28. září příštího roku, se konat nebudou.
