Stovky tisíc lidí po celém světě vyšly do ulic, aby demonstrovaly za lepší ochranu klimatu. Série celosvětových stávek a protestů začala v Tichomoří a postupně se přidávali lidé v Austrálii, Asii, na Blízkém východě, v Africe a v Evropě. Vyvrcholit mají páteční akce po 18. hodině SELČ před budovou OSN v New Yorku, odkud protestující na celém světě několika tweety podpořila symbolická postava boje za lepší ochranu klimatu, 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Stovky lidí se sešly také na Staroměstském náměstí v Praze a Moravském náměstí v Brně.
Převážně mladí účastníci protestních akcí se sdružují pod hlavičkou hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), jehož vznik iniciovala právě Švédka Thunbergová. Demonstranti chtějí přimět světové vůdce, kteří se příští týden sejdou v New Yorku na klimatickém summitu, aby přijali opatření s cílem zabránit celosvětové ekologické katastrofě.
Sociální sítě zaplavily fotografie lidí ze všech koutů světa, kteří se přidali k celosvětové demonstraci. Mezi prvními byli obyvatelé ostrovních států v Oceánii, jejichž domovy jsou ohroženy stoupající hladinou světových moří. Zhruba 300 tisíc lidí vyšlo podle organizátorů do ulic australských měst včetně Sydney či Melbourne.
V Thajsku na 200 mladých lidí vtrhlo do sídla ministerstva životního prostředí, kde si lehli na zem a předstírali smrt. V Číně, která je největším zdrojem škodlivých skleníkových plynů na světě, úřady žádné protesty nepovolily. Do celosvětové klimatické stávky se zapojila navzdory nebezpečí bombových útoků, které jsou v Afghánistánu na denním pořádku, také asi stovka mladých lidí v centru metropole Kábulu. Mladí lidé protestovali také třeba v Nigérii či Ugandě.
Stovky tisíc lidí vyšly do ulic evropských měst. Vysokou účast hlásí protesty v Německu, kde se lidé se sešli v centru Berlína, Hamburku, Brém, Kolína nad Rýnem, Frankfurtu nad Mohanem či Mnichova. Podle organizátorů jich bylo celkem 1,4 milionu. Ze zveřejněného průzkumu vyplývá, že zhruba dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem. Německo bylo loni zodpovědné za asi 2,1 procenta světových emisí oxidu uhličitého, a zařadilo se tak na šesté místo mezi znečišťovateli.
V Berlíně se mezitím po zhruba 19hodinovém jednání dohodly strany koaliční vlády na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého. Kompromis počítá s náklady kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023. Navzdory tomu by mělo mít Německo i v příštích letech vyrovnaný rozpočet. Cílem opatření je podle kancléřky Angely Merkelové splnit klimatické cíle spolkové republiky pro rok 2030. Opozice i ekologičtí aktivisté ale opatření označují za nedostatečná.
Kromě Německa se protestovalo také ve skandinávských zemích, Británii, Francii i střední Evropě. Ve Finsku upozorňoval na oteplování planety muž převlečený za Santu Clause. Desítky tisíc lidí se shromáždily v centru Londýna a převážně mladí lidé dorazili na demonstraci i do středu Paříže. V Polsku, jehož energetika je silně závislá na uhlí, se protestů zúčastnily tisíce mladých. Prezident Andrzej Duda s manželkou a školáky ve středním Polsku čistil les od odpadků. Žádost mladého houslisty, který v Moskvě pravidelně v pátek demonstruje za klima, aby se mohl konat větší protest, ruské úřady zamítly.
Na náměstí u sídla úřadu slovenské vlády v centru Bratislavy se podle policie sešlo kolem dvou až tří tisícovek lidí. Organizátoři odhadli účast na asi 5 tisíc lidí.
K protestům se přidalo také Česko. Na Staroměstském náměstí v Praze se dopoledne sešly stovky mladých, kteří se následně vydaly na pochod městem. Zahájili tak zároveň protestní Týden pro klima, který nabídne vzdělávací, debatní i kulturní akce. Na náměstí přišlo také asi deset lidí, kteří poklidně protestovali proti požadavkům studentů. Přibližně tři stovky lidí všech věkových skupin se sešly i na Moravském náměstí v Brně.
