Internetové platby
Světové centrální banky nejspíš zavedou vlastní digitální měny

Největší centrální banky světa zvažují, že začnou vydávat vlastní digitální měny. Reagují na přesun plateb na internet, všeobecný rozkvět kryptoměn a také na plán americké technologické společnosti Facebook mít svou vlastní virtuální měnu. V pátek se zástupci sedmi centrálních bank za asistence Banky pro mezinárodní platby (BIS) dohodli na principech fungování takového platidla. Uvedla to agentura Reuters.

Na rozdíl od soukromých iniciativ typu digitálních bank nebo internetových peněženek by centrální banky za oběživo ručily. Digitální měna centrální banky (CBDC) by tak byla stejně bezpečná jako bankovky a mince. Mohla by mít formu elektronického klíče uloženého na fyzickém zařízení, jako je mobilní telefon či předplacená karta. To by usnadnilo přenos plateb offline a anonymně. Případně by byla k dispozici na účtech spravovaných zprostředkovateli, tedy bankami. Tím by se zajistil i dohled úřadů a uložená měna by se mohla i úročit.

Jako první by digitální měnu ráda vydala čínská centrální banka. Doufá, že tak posílí mezinárodní postavení čínské měny jüan a že sníží závislost na dolaru. Podle médií už velké čínské komerční banky její aplikaci internetové peněženky ve velkém testují.

Ve Švédsku, které má ve světovém srovnání ekonomiku nejméně závislou na hotovosti, centrální banka testuje e-korunu. Konzultace v této věci už zahájily Evropská centrální banka (ECB) i britská centrální banka. Záměr spustit testování CBDC po dubnu 2021 ohlásila v pátek také japonská centrální banka.

Centrální banky doufají, že tak v konkurenci alternativních platidel, jako je bitcoin nebo chystaná libra od Facebooku, neztratí kontrolu nad platebním systémem a řízením ekonomiky. Kvůli soukromým digitálním měnám by navíc úřady hůře odhalovaly praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

Centrální banky se ale také obávají, že pokud by zájem o CBDC byl příliš velký, vytlačil by z trhu komerční banky, které by přišly o stabilní zdroj příjmů od malých investorů. Ti by totiž v krizi patrně dali přednost účtu garantovanému přímo centrální bankou. Padají proto návrhy, aby byl pro vklady v CBDC stanoven strop a aby byly méně úročeny, poznamenala agentura Reuters.