Výbor pro kontrolu výzvědných služeb amerického Senátu provede revizi všech výzvědných programů pro sběr dat. Prohlásila to šéfka výboru, vlivná demokratická senátorka Dianne Feinsteinová. Washington v současnosti čelí ostré zahraniční kritice kvůli tvrzením, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) odposlouchávala některé přední zahraniční politiky.
Aféra se týká německé kancléřky Angely Merkelové, NSA také údajně sledovala e-mailovou a telefonickou komunikaci milionů lidí. Podle listu New York Times měla NSA pověření nejen zjišťovat, s kým Merkelová mluví, ale i obsah jejích hovorů. Podle nejmenovaného vysoce postaveného zdroje z americké administrativy Bílý dům uvažuje, že monitorování hlav spojeneckých států ukončí.
"Ukazuje se, že některé monitorovací aktivity probíhaly víc než deset let, aniž o tom senátní výbor pro výzvědné služby byl uspokojivě informován," prohlásila Feinsteinová. "Jsem přesvědčena, že prezident Barack Obama nevěděl o tom, že se od roku 2002 sbíraly údaje o komunikaci kancléřky Merkelové," sdělila také senátorka.
Feinsteinová se proti sledování představitelů amerických spojenců ostře postavila a prohlásila, že dohled nad NSA je třeba zvýšit. Slíbila také, že výbor provede celkovou kontrolu všech výzvědných programů pro sběr údajů.
Podle úterního vydání listu Los Angeles Times však Bílý dům a americké ministerstvo zahraničí o těchto aktivitách věděly. Deníku to řekly nejmenované zdroje z výzvědných služeb.
Vláda to musela vědět
Podle Los Angeles Times byl Bílý dům o sledování komunikace zahraničních státníků detailně informován. Americký prezident prý možná nedostával všechny zprávy, "Národní bezpečnostní rada (Bílého domu) a vysoce postavení lidé v tajných službách přesně věděli, k čemu dochází, a je směšné myslet si něco jiného," uvedl jeden ze zdrojů listu.
Podle losangeleského deníku se na každém rozhodnutí "špiclovat" zahraniční státníky podílelo i americké ministerstvo zahraničí a zvažovalo politická rizika takové akce. Každou užitečnou informaci pak dostávala Obamova protiteroristická poradkyně Lisa Monacová a další pracovníci Bílého domu, tvrdí zdroje Los Angeles Times.
Napětí v mezinárodních vztazích v pondělí vyvolaly nové zprávy, které obviňují americkou NSA ze sledování více než 60 milionů telefonických hovorů během jediného měsíce ve Španělsku.
Podle německého časopisu Der Spiegel měly americké rozvědky v posledních letech odposlechové stanice v 80 místech světa, z toho 19 v evropských městech včetně Prahy, Berlína, Paříže, Madridu, Říma a Ženevy.
Bílý dům v pondělí informoval, že USA by mohly dále omezit sběr informací ze strany NSA. Revize monitorovacích procesů NSA by prý mohla být hotova do konce roku.
Feinsteinovou podle jejího prohlášení Bílý dům informoval, že "sběr (údajů) o našich spojencích nebude pokračovat". Podle vysoce postaveného činitele toto vyjádření není přesné. Došlo však prý již k některým úpravám a o dalších se uvažuje, včetně toho, že sběr dat z komunikace spřátelených hlav států skončí.
