Nicotnými se jeví důvody, pro něž lze pod Hindúkúšem odsuzovat na smrt: V úterý byl trest vynesen nad studentem žurnalistiky Sajidem Parvízem Kámbachšem (23) jen za to, že přinesl do školy k pracovnímu rozboru článek z internetu o faktu známém celému světu: o nerovnoprávném postavení, jež ženám vyměřil prorok Mohamed v Koránu.
Podle soudu v relativně klidné severní provincii Balch se student provinil rouháním. Na to, že není autorem článku, jen jej stáhl z íránského blogu a vzal prý do školy k pracovnímu rozboru, nebral zřetel. Se sdělením údajně rouhačského obsahu spisu se neobtěžoval. Rovněž tak média, která ve snaze o korektnost částečně převzala rétoriku klerikálů a ve středu informovala, že „afghánský soud uvalil trest smrti na mladého novináře za internetové články údajně napadající islám".
Kámbachš byl zatčen před třemi měsíci poté, co jej na policii udal jeden ze splužáků. Přiznal se, že „rouhačský" článek na školní hodinu přinesl, byl ale pevně přesvědčen, že nemůže být souzen, natož odsouzen za rouhačství, není-li jeho autorem.
Děsivé reakce
Chlapec má ještě možnost odvolat se, podle klerikálů ale není možné, aby nějaký soud odvolání vyhověl, neboť student se ke zločinům, z nichž byl obviněn, přiznal.
Odsouzenci na smrt ještě může udělit milost prezident Hamíd Karzáí. V obavě z prezidentské milosti uspořádali islamisté před soudem v Mazáre Šarífu, hlavním městě Balchu, demonstraci domáhající se bezodkladné studentovy popravy. Pozorovatelé se navíc obávají, že se Karzáí, jemuž se pro omezenou kontrolu nad územím státu přezdívá Kábulský starosta, nebude do sporu vměšovat. Je nucen si klerikály, bez nichž by moc neudržel, předcházet.
Prokurátor z Balchu Hafizulláh Chalikdžar pohrozil, že nechá zavřít každého novináře, který by se odvážil vystoupit veřejně na „rouhačovu" obranu.
Trvalá svoboda v praxi
Podle vysvětlení, jež poskytla afghánská Národní unie novinářů, byl Kámbachš odsouzen k smrti podle článku 130 afghánské ústavy. Článek praví, že v případech, pro jejichž posouzení neexistuje konkrétní zákon, rozhodování soudu se řídí hanafistickým výkladem zákona. Hanafismus je převažující a nejstarší ze čtyř právních škol sunnitského islámu.
Kámbachšův starší bratr Ibrahímí tvrdí, že nejvyšším trestem chtěli mullové (islámská náboženská autorita, pozn. red.) a poslušní soudci zastrašit jeho samotného. Ibrahímímu, jak sám uvedl, se totiž už několikrát podařilo publikovat kritiku znovuvzrůstající moci klerikálů, psal i o korupci mezi bývalými veliteli mudžáhídů, kteří dnes v provincii vládnou.
Od roku 2001, kdy Američany vedená vojenská operace Trvalá svoboda svrhla fanaticky islamistickou vládu Talibanu, byli za rouhání odsouzeni na smrt nejméně dva novináři. Oběma se podařilo prchnout a získat azyl na Západě. Třetí čeká ve vězení na proces.
O čem je vlastně řeč?
Známo je jen tolik, že nešťastný spisek se kriticky dotkl práv žen, jak je formuloval prorok Mohamed (570? - 632). Nelze přehlédnout, že Mohamed v Koránu, nejvyšší autoritě islámu, přinesl některé úpravy, které postavení žen v klanové společnosti Arabů na přelomu 6. a 7. století nepochybně zlepšily: Podle Koránu například nelze vyhnat těhotnou či kojící ženu, nelze ani vyhnat manželku a upřít jí majetek, který byl jejím věnem.
V právech dědických však podle Koránu panuje zjevná nerovnost: Ženě zpravidla náleží jen polovina toho, co muži téhož příbuzenského postavení. Mohamed to vysvětluje tím, že muž musí být majetkově zvýhodněn, neboť je ženě povinován obživou.
Současně říká: „Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými." Ani nejpravověrnější muslim a nejzarytější Mohamedův fanoušek nemůže výrok interpretovat jako výraz touhy po rovném postavení mužů a žen. Poukazoval-li na to spisek z internetu, pro jehož držení byl student odsouzen na smrt, pak nebyl rouhačský, nýbrž konstatoval zjevný fakt.
Foto: AP, Wordpress, Profimedia
