Míra inflace v Turecku v listopadu obnovila růst a dostala se na 61,98 procenta, což je letošní maximum. Ve své zprávě to dnes uvedl turecký statistický úřad. V říjnu byla inflace na 61,4 procenta a nepatrně se snížila z 61,5 procenta v září. Relativně slabé výkyvy a fakt, že už se ceny několik měsíců výrazně nezvyšují, svědčí podle ekonomů o tom, že opatření turecké centrální banky začínají zabírat.
Meziměsíčně ceny vzrostly o 3,28 procenta, což je zpomalení proti říjnu, kdy růst z měsíce na měsíc činil 3,43 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že tempo růstu inflace zrychlí na 63 procent a že meziměsíčně ceny vzrostou o 3,9 procenta.
Turecká centrální banka ve snaze bojovat s inflací letos přistoupila k razantnímu zvyšování úrokových sazeb, aby v ekonomice zchladila poptávku. V červnu základní úrok zvýšila o 6,5 bodu na 15 procent a postupně jej v rychlém sledu zvýšila až na současných 40 procent. Turecko tak má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
V listopadu se meziměsíčně nejvíce zvýšily ceny bydlení, konkrétně o více než 11 procent. Meziročně ale tempo růstu v této kategorii zvolnilo na 37,5 procenta a je nejslabší ze všech hlavních kategorií. Doprava v listopadu zdražila už pouze nepatrně a ceny oděvů a obuvi dokonce klesly. Meziročně jsou oděvy a obuv ale dražší o více než 40 procent.
Ekonomové se domnívají, že na konci roku bude mít země inflaci na 67 procentech. S vrcholem počítají v květnu příštího roku, kdy inflaci odhadují na 70 až 75 procent. Pak bude inflace podle nich zvolňovat, protože už se projeví cyklus výrazného zpřísňování měnové politiky z letošního roku.
Ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach řekl, že nejnovější data podávají další důkaz o zmírňování inflačních tlaků. "Cyklus zpřísňování měnové politiky pravděpodobně skončí, až se ještě jednou a naposledy zvýší základní sazba," uvedl Peach. K poslednímu zvýšení úroků v tomto cyklu turecká centrální banka podle něj přistoupí tento měsíc.
Inflace v Turecku se kvůli měnové krizi na konci roku 2021 začala rychle zvyšovat a loni v říjnu se dostala na 85,51 procenta, což bylo maximum za 24 let. Turecká lira v letošním roce zatím ztratila přibližně 35 procent hodnoty vůči dolaru, čímž se pro obyvatele Turecka ještě více zhoršila krize životních nákladů.
Současný prudký růst cen začal v červenci, krátce po květnových volbách. V nich obhájil funkci prezidenta Recep Tayyip Erdogan, s tím rozdílem, že upustil od svého předchozího postoje a přestal nutit centrální banku, aby v situaci vysoké inflace snižovala sazby. Vedení centrální banky se v červnu ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a s ní přišla i měnová politika blízká té, kterou pro boj s vysokou inflací používá i řada západních centrálních bank.
Erdogan před volbami zařídil, že domácnosti budou mít v měsíci prvních 25 metrů krychlových zemního plynu zdarma, a to až do května příštího roku.
Kurz liry v roce 2021 vůči dolaru klesl o 44 procent, v roce následujícím pak měna ztratila dalších 30 procent hodnoty. Míra inflace na začátku letošního roku zvolnila až na 38,2 procenta, částečně kvůli vysoké srovnávací základně z loňska a z části i díky relativně stabilnímu kurzu liry.
V listopadu se zvýšily i výrobní ceny, které se později zpravidla odrazí v růstu cen pro spotřebitele. Index výrobních cen meziročně vzrostl o 42,25 procenta, a zrychlil tak z říjnového tempa 39,39 procenta. Meziměsíčně ceny výrobců zrychlily růst na 2,81 z říjnové hodnoty 1,94 procenta.
