Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes nabídl, že okamžitě vyšle do Polska stovku záchranářů se speciální technikou, aby pomohli se zvládáním následků záplav, které postihly jih země. Oznámil to dnes polský premiér Donald Tusk. Na sociální síti X rovněž oznámil, že po konzultacích s ministr zadal úkol připravit vládní nařízení o vyhlášení stavu živelní pohromy.
Ukrajina nabídku učinila v době, kdy se sama brání invazi ruských vojsk, upozornila agentura AFP a připomněla, že Polsko patří k zemím, které nejrozhodněji podporují Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Sám Tusk označil ukázku ukrajinské solidarity za "velice dojemnou".
V Polsku je situace nejdramatičtější v regionech, které hraničí s Českem. Kyjev nabídl pomoc i Praze. Český ministr zahraničí Jan Lipavský ČTK sdělil, že Ukrajina nabídla personální i materiální pomoc svých záchranných složek při odstraňování následků ničivých povodní. Nabídku bude tlumočit na pondělním mimořádném jednání vlády.
Nový šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha později vyjádřil solidaritu své vlasti i dalším zemím. "Jménem prezidenta Volodymyra Zelenského a při součinnosti s (premiérem) Denysem Šmyhalem jsme nabídli Moldavsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Maďarsku a Česku, že vyšleme jednotky ukrajinských záchranářů, aby pomohly překonat živelní pohromu," napsal Sybiha na X.
Stav živelní pohromy je podle polské právnické encyklopedie mimořádným stavem, který může být vyhlášen s cílem zabránit důsledkům přírodních pohrom či technických havárií nebo s cílem odstranit jejich důsledky - v podobě ohrožení života a zdraví velkého počtu lidí, rozsáhlého majetku nebo životního prostředí na velké ploše, přičemž pomoc a ochrana mohou být účinné pouze při použití mimořádných prostředků a ve spolupráci různých orgánů, institucí či služeb. Stav živelní pohromy je možné zavést na části nebo na celém území státu, a to na dobu do 30 dnů. K jeho prodloužení je potřeba souhlas Sejmu, tedy dolní komory parlamentu.
Stav živelní pohromy smí vláda vyhlásit nařízením ať z vlastní iniciativy či na žádost příslušného vojvody - polské obdoby hejtmana v Česku nebo župana na Slovensku. Za tohoto stavu se nesmí měnit ústava, volební pravidla ani zákony o mimořádných stavech, nemohou se konat referenda ani volby.
Příslušný zákon připouští v době stavu živelní pohromy možnost omezit svobodu hospodářské činnosti, osobní svobodu, nedotknutelnost obydlí, svobodu pohybu a pobytu na polském území, právo stávkovat, právo na majetek, svobodu práce, právo na bezpečné a hygienické pracovní podmínky či právo na odpočinek.
